Aktuálně probíhá přesun stránek na novou doménu.Pat.

 

 

   

Online uživatelé  

Žádné
   

Prohlášení  

Na těchto stránkách najdete příběhy z různých fandomů, práva na neoriginální postavy jsou vyhrazena jejich autorům, práva na ostatní postavy náleží autorům děl.

Uveřejněné povídky dominantně popisují příběhy mezi postavami stejného pohlaví, uvědomte si to, prosím, než se začtete. Byli jste varováni.

 

   

The Potion Master's Snake – Had Mistra lektvarů 4

Hodnocení uživatelů:  / 7
NejhoršíNejlepší 
Podrobnosti

PMS

The Potion Master's Snake – Had Mistra lektvarů

Autor: Winds of Water, Překladatelka: Patoložka; Beta-read: Lady Corten, Claire

http://www.fanfiction.net/s/4470157/1/The_Potion_Masters_Snake

Romance, Snarry, OOC

This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended. This fanfiction was written by Winds of Water, czech translation was created by Patolozka. 

ooOoo

 

Kapitola 4

 

Harry měl palce ležérně zastrčené za poutka vybledlých modrých džínsů, které nosil pod černým hábitem, jenž jeho běžné oblečení překrýval. I při největší snaze nebylo bezpečné ten hábit nosit, vezmeme-li v úvahu věci, které dělal, a které nebyly součástí obvyklých školních osnov – soukromé tréninky všeho, vytvářením počínaje, ničením konče, a tou trochou vaty mezi tím. Zdálo se, že je ten hábit prostě stvořen k tomu, aby překážel, a Snape více než jednou zálibně poznamenal, že by se měl naučit větší obratnosti, místo aby se choval jako slon v porcelánu.

 

Ale byl užitečný, když chtěl Harry tajně proklouznout ven. Maskování bylo totiž něco, pro co nikdy nepotřeboval extra trénink. Roky plížení po hradě mu daly dobrou průpravu. Jak ohleduplné od ředitele, že mu dovolil nosit černý hábit a poskytl mu tím pomoc při jeho nočních výletech. Jako by ředitel ve skrytu duše doufal, že se studenti naučí plížit ve stínech a poletovat sem a tam jako netopýři.

 

Tato touha mohla být naplněna. A jeden profesor toho byl živoucím důkazem.

 

Harry zadumaně zvažoval, že by ho jeho kroky mohly zavést dolů do stínů jedné chodby. Byl Snape opravdu netopýřím typem lidí? Rozevlátý hábit, jak se zdálo, mohl svědčit v netopýrův prospěch. Ale bez něj ho Harry viděl jako takového. Bez něj ani nelétal, ani nemával křídly. V těch chvílích se zdálo, že je spíše jako plížící se kočka.

 

Och, jak by se McGonagallová takové myšlence zasmála.

 

Harry se náhle na své cestě zastavil. Opřel se o jednu chladnou kamennou zeď a ústy vydechl teplý vzduch. Tohle nebylo něco, o čem by měl přemýšlet – jakým způsobem Snape chodí nebo nechodí, či zda se při tom podobá netopýrovi nebo kočce. Měl by přemýšlet o návštěvě, kterou ho ráno poctil jistý znepokojený had.

 

„To sedí. Zbavím se jednoho problému, jen abych získal jiný.“ Harry si povzdechl a hlavou se zapřel o kámen.

 

Ale byl Snape opravdu problém?

 

Harry přemítal, že to je právě něco, na co potřebuje přijít. Vstal ze své shrbené pozice u zdi a pokračoval v chůzi. Dovolil si procházet pruhy měsíčního světla, protože věděl, že v dosahu nikdo není.

 

Po pravdě, ten muž, o kterém přemýšlel, pro něj byl přinejmenším hádankou, dokonce i po čase, který strávili spolu sami a svým způsobem nablízku celé roky. Teď, když jako dobrý superhrdina z komiksů zabil svého melodramaticky povýšeneckého nepřítele, byly všechny doplňkové lekce zrušeny. Což znamenalo, že byl spíše uvězněný ve spletitosti jistého druhu obrazu Severuse Snapea.

 

Stejně jako trénink, který se zaměřoval na vše od ničení až k vytváření, měl Snape právě tak široký záběr. Viděl toho muže chovat se laskavě, ale jen když se nikdo nedíval. A viděl Snapea i jako… no… popudlivého parchanta. A to použil jiná slova, než jakými ho nápaditě hanil Ron. Jelikož viděl zblízka i Snapeovy vlasy, mohl dosvědčit, že nebyly mastné, ani zavšivené. Snape byl mizera, ale ne umaštěný.

 

Někde během těch složitých myšlenkových úvahy, kdy se pokoušel přijít byť na neurčitou odpověď ohledně této obtížné situace, Harry skončil před vysokým, dobře známým chrličem. Měl očekávat, že k tomu možná dojde.

 

Chvilku zvažoval své možnosti, jako by debatoval sám se sebou, jestli zkusit své štěstí a zjistit, zda je Brumbál v tuto hodinu ještě stále vzhůru nebo ne, když se chrlič neočekávaně odsunul. Očividně dostal svou odpověď a Brumbál patrně chtěl, aby vyšel nahoru a oni si popovídali, místo aby se prostě potloukal kolem. Jen zřídka k tomu došlo, ale když se tak stalo, kdo byl Harry Potter, aby popíral svůj osud?

 

Takže Harry vystoupal po schodech vzhůru a vešel dovnitř těžkými dřevěnými dveřmi poté, co na ně lehce ťuknul.

 

„Dnes večer jste tu oba dva, ty i profesor Snape, stáli a zírali na můj chrlič. Je s ním snad něco v nepořádku, kromě teorie, že si mozky studentů dává k snídani?“ zeptal se Brumbál s úsměvem, když vzhlédl od jistého dokumentu, který právě četl.

 

„To zní jako něco, co by řekl. Byl tady?“ dotázal se Harry, když vstoupil, aniž by byl vyzván, a usadil se do svého obvyklého křesla. Právě toho, které Snape uvolnil chvíli před jeho příchodem. Harry ve skutečnosti ani nebyl překvapený zjištěním, že dnes večer není jediným návštěvníkem této kanceláře.

 

„Ano, zdálo se mu prozíravé mě osobně informovat o jisté věci, která se mezi vámi dnes odehrála.“

 

Harry v odpověď pozvedl obočí. „No, je tu možnost, že ten výklad může být nesprávný.“

 

„Musíš chápat, že ač jsi zletilý nebo ne, stále přemýšlíš nedospělou myslí.“ Brumbál popadl plechovku s citronovými bonbóny a nabídl je Harrymu, který zdvořile odmítl zavrtěním hlavy.

 

„Jsem si jistý, že tomu tak bylo, ale teď se cítím o hodně starší, než jsem. Velmi unavený.“

 

„A to nemůže být snad nesprávně vyloženo?“

 

Harry se proti své vůli usmál, než se zamyšleně otočil. „Jak dlouho už o tom víte?“

 

„Nenáleží mi o tom mluvit. Zeptej se profesora Snapea, pokud to musíš vědět,“ poučil ho Brumbál, a pak mávnutím spojil prsty k sobě a podepřel si bradu. „Sdělil mi, že o tom budeš uvažovat.“

 

„Je to těžší, než jsem si myslel, už jen pomyšlení na to,“ připustil Harry, měl pocit, že je se svými úvahami pro dnešní večer určitě u konce. „Došel jsem k závěru, že ho neznám natolik dobře. Znám špetky, kousky a části, ale nemám tušení, jaký ve skutečnosti je.“

 

„A stále o odpovědi přemýšlíš,“ usmál se Brumbál prohnaně, „což znamená, že tě ta myšlenka, že k tobě chová takové city, neznepokojila.“

 

„Zaujalo mě to.“

 

„No, Harry, mohu jen navrhnout, aby ses ho pokusil poznat. Ať už tvé rozhodnutí povede kamkoliv, máte oba mou plnou důvěru.“

 

Harry přikývl. „To proto jste mu pomáhal, aby si uvědomil své pocity? Proto jste pravdou nebyl nijak rozhněvaný?“

 

Brumbál zavrtěl hlavou. „To je jen malá část mých důvodů, můj chlapče. Stejně jako důvod, proč jsem zůstal dnes večer tak dlouho vzhůru, neboť jsem nabyl dojmu, že se po mně budete vy dva shánět. Znovu se zdá, že se intuice starého muže přece jen vyplatila.“

 

„Dobře tedy.“ Harry se postavil a věnoval tomu pamětihodnému starci, aby použil Sorainu roztomilou terminologii, úsměv. Ovšem ač se snažil, byl jeho výraz úsměvu jen vzdálen, protože jeho mysl se vrátila k myšlenkám na jistou osobu. „Už půjdu.“

 

„Měl by právě hlídkovat na chodbách kolem knihovny, pokud bys s ním chtěl mluvit,“ zavolal Brumbál za odcházejícím mladíkem.

 

Harry na něj pohlédl přes rameno. „A ztratit tak body? Dobrovolně? Jste vážně šílenec.“

 

Jedinou odpovědí mu byl úsměv, a tak Harry odešel.

 

A nějak se ztratil v myšlenkách, až skončil poblíž knihovny. Když si uvědomil, kam ho nohy v zamyšlení zanesly, obrátil oči v sloup. Brumbál si v této chvíli určitě plně užívá ty vystřelovací konfety, které starému muži z legrace pořídil k minulým narozeninám.

 

Jistě, mohl by se vypařit a doufat, že nebude přistižen, ale dnes večer se mu v hrudi vzedmulo něco jako vzrušení. Možná by nebylo tak hrozné, kdyby se nechal chytit, nebo spíše nachytat. Pokud už byl tady dole, pak to udělá.

 

Harry se přitiskl ke stěně, zůstal skrytý ve stínech, oči měl během čekání přivřené.

 

Nemusel čekat dlouho.

 

Opravdu. Za rohem se vynořil Severus Snape. Vypadal, že je hluboce ponořený v myšlenkách, ale čest jeho pověsti byla zachovaná, protože se zdálo, že je stále připravený omráčit cokoliv, co by se jen pohnulo.

 

Harry čekal ve stínech, jeho trénink mu až dosud pomáhal vyhnout se trestu. Musel potlačit nedospělé hihňání při myšlence, že tady stojí student úspěšně se skrývající před profesorem, jenž nadevše miloval chytání studentů toulajících se venku po večerce. Jeho pověst v tomto překonával možná pouze Filch. A Harry by se propadnul, kdyby ho tyto dny ze všech lidí nachytal právě on.

 

Harry počkal, dokud se Snape nepřehnal kolem, než promluvil: „Věřím, že tohle dokazuje, že jsem lepší, než byste kdy přiznal.“ Ušklíbl se a sledoval, jak se Snape vyděsil, ale rychle to zamaskoval svým obvyklým výrazem.

 

„A také trochu hloupější, zdá se, jinak byste se neozval. Nikdy svým nepřátelům neprozrazujte, kde jste, pokud s nimi nechcete hrát pochybné myšlenkové hry,“ zavrčel Severus zpět, když sesbíral svou důstojnost.

 

„Souhlasím,“ přikývl Harry a odstoupil ode zdi. „Ale vy nejste můj nepřítel. A ani s vámi nechci hrát pochybné myšlenkové hry. Nikdy nefungovaly a já bych byl jen hromadou odpadků, kdybych se o něco takového pokoušel.“

 

„Pak jste možná jen přihlouplý.“ Severus se zdržel protočení oči nad mladíkovou zjednodušující logikou. „Co tady děláte?“

 

Harry pohodil rameny. „Upřímně? Nemám tušení. Brumbál se zmínil, že se možná dnes večer budete pohybovat kolem, a já jsem se najednou ocitl tady.“

 

„Svolný k upřímnosti? Jaká to změna, pane Pottere.“ Severus ho pozoroval s něčím, co se podobalo posměšnému pobavení.

 

„Dnešek je prostě plný překvapení,“ poznamenal Harry a pokusil se usmát. Rychle to vzdal, raději se pokusil s neutrálním výrazem sesbírat dostatek kuráže k vyslovení myšlenky, která ho právě zasáhla. „Mohu se s vámi na chvíli projít?“

 

Severus zamrkal, jako by si nebyl zcela jistý, jak se má ohledně té otázky cítit, a tak se rozhodl pro prostý zmatek. „Proč?“

 

Žádný z nich nezmínil skutečnost, že jeden z nich by měl ležet v posteli a ten druhý by mu měl plnými hrstmi strhávat body. Stáli prostě tam, na chodbě, a slušně se mezi sebou bavili.

 

„Ani nevím,“ zabrblal Harry. Najednou se cítil nějak podrážděný. „Zapomeňte na to, jdu spát,“ oznámil mu a otočil se pryč.

 

Severus měl pocit, jako by měl ze vší té marnosti rozhodit rukama, ale místo toho se natáhl, popadl Harryho paži a trhnul s ní, aby ho zastavil, čímž málem způsobil jeho pád na zadek. „Nevěřím vám, že byste to udělal. Pojďte, dovedu vás tam.“

 

Harry se srovnal a zvesela se na Snapea ušklíbl. „Po noční procházce s vámi mě dovedete na kolej? No není to ostudné?“

 

„Ztichněte,“ vyplivl Severus nedůtklivě, třebaže se mu na tváři objevil jemný ruměnec.

 

Harry se sám pro sebe tiše zasmál a nahlas spokojeně vydechl. „Proč já?“

 

„To je trochu moc pro naší první procházku,“ ušklíbl se Severus.

 

„To sotva.“

 

„Proč se člověk zamiluje?“ zeptal se Harryho místo toho.

 

Harry naklonil hlavu na stranu, zatímco rozvažoval odpověď. „Asi proto, že se to prostě stane. Nemyslím si, že je tu něco, co může pomoci.“

 

„Měl byste svou inteligenci prokazovat častěji. Avšak možná bude lepší i nadále překvapovat lidi vědomím, že máte i mozek.“

 

„Chrlič mi jej ještě nesnědl,“ škádlil ho Harry na oplátku. „A samozřejmě, že ho mám, ale s vámi je trochu… složité pořízení.“

 

„Složité pořízení,“ zopakoval Severus bezvýrazným tónem.

 

„Jo, složité… těžko se s vámi jedná,“ přeformuloval to Harry nápomocně.

 

„Vím, co to znamená, ty jeden spratku,“ zavrčel Severus a zlostně se na něj zadíval.

 

Harry si něco uvědomil během jejich chůze v tichosti. Severus totiž stále kypěl vzteky kvůli tomu, že on tady byl ten složitý. „Jsem jediný kromě Brumbála, že ano?“ prohlásil Harry přemýšlivým tónem.

 

„O čem to, k čertu, zase mluvíte?“ zamračil se Severus. Někdy opravdu osobě, kterou měl rád, nerozuměl, zejména nyní, když Harry znal jeho city. Bylo to, jako by mladík postoupil na vyšší úroveň bytí.

 

„Kdo vás dokáže takhle rozdráždit,“ vysvětlil s náznakem úsměvu.

 

Severus měl pocit, jako by ho ten chlapec z důvodu, který nedokázal vysvětlit, přetáhl přes hlavu. „Protože mi na vás obou záleží. Odlišným způsobem, samozřejmě.“

 

Harry pomalu přikývl, palci se znovu zahákl za poutka pásku, jak se jeho kroky prodloužily a pomáhaly mu tak s přemýšlením. „Ve skutečnosti jsem vyrazil ven na procházku, abych to všechno mohl uvážit. Došel jsem k závěru, že vás neznám ani z poloviny tak dobře, jak bych měl, než učiním rozhodnutí.“

 

„Nejsem nějaké koště, které by mělo být před koupí oceněno,“ zamračil se na něj Severus, opět neschopen se na něj opravdově zlobit.

 

„To vím,“ odpověděl Harry urychleně, „takhle jsem to nemyslel. Jen jsem přemýšlel, že pokud bych řekl ano, a pak bych zjistil, že jste skutečně úplný bastard, že by to pro nás oba nemuselo skončit dobře. A stejně tak, pokud bych řekl ne, a poté mi došlo, že jste někdo, koho za sebou chci mít z hlubšího než jen fyzického důvodu, pak bych vypadal jako idiot a vy byste si jen zvětšil ego.“

 

„Hodláte se dostat k nějakému smyslu toho všeho?“

 

„Ne, myslím, že si to žvanění nechám až na další schodiště,“ zasmál se Harry a setřásl to z mysli, takže si ani nevšiml Severusova pobaveného pohledu jeho směrem. „K čemu jsem se chtěl dostat, je, že bych vás chtěl poznat o něco lépe, než se rozhodnu, zda skočit do vztahu nebo ne.“

 

Což ve skutečnosti nebylo nic, co by narušovalo Severusovy plány, a muž už vytvářel vhodné minoritní úpravy. Jaký hlupák by to byl, kdyby Harrymu odepřel možnost být mu častěji nablízku? Byl to koneckonců krok směrem, který sám chtěl. „No dobře, tento pátek musím do Londýna. Mám tam schůzku s chovatelem, který mi prodal Sorai. Mohl byste jít se mnou, pokud si přejete.“

 

Harry se tou myšlenkou nadchnul. Znělo to, jako by do toho eventuálně mohl proniknout. A představa setkání s chovatelem hadů ho zaujala. Pro Rona bude sice muset vymyslet příběh s vhodnou zápletkou a další zatraceně neotřelou pro Hermionu, ale tím se nenechá zastrašit. „Dobře.“

 

„Odcházím před obědem. Vy už máte tou dobou po vyučování, je to tak?“ Severus se nezmínil, že zná Harryho rozvrh zpaměti. Už dávno předtím se z mnoha důvodů rozhodl, že je vhodné mít co možná největší přehled o Harryho poloze.

 

„Ano.“

 

„Pak se sejdeme u hlavní brány poté, co skončíte, a vyrazíme. Pokuste se nedoběhnout příliš pozdě. Říkal jsem vám, že nejsem muž s velkou trpělivostí. Dokonce, i když jde o vás.“

 

„Pokud byste byl, pak bych někoho podezříval, že vás napodobuje.“ Harry se usmál při té myšlence, protože si prostě nedokázal Snapea představit, jak s ním má svatou trpělivost. „Budu tam tak brzy, jak jen to půjde.“

 

Severus přikývl a zastavil se. Dostali se do chodby, která vedla k nebelvírské koleji. „Do postele s vámi.“ Jaká hanba, že Harryho nemůže dotáhnout s sebou do sklepení, aby tam s ním spal… mimo jiné.

 

Harry se otočil, aby se na něj mohl pozorně podívat. Pak se usmál. „Úspěšně jste mě dovedl až sem. Budou z toho klepy.“

 

Severus protočil panenky a v duchu si poznamenal, že musí všem portrétům upravit paměť. „Vskutku.“ Poté se ušklíbl, rychle přistoupil k Harrymu, chytil ho za ramena a sklonil se ty poslední centimetry, aby mu zašeptal do ucha: „Myslím, že oba víme, co by způsobilo ještě větší pomluvy.“

 

Harry se zachvěl z jeho blízkosti i ze slov, která mu vydechl do ucha. I kdyby se právě teď chtěl pohnout, nebyl si jistý, zda by to dokázal. A ne jen proto, že ho Snape stále ještě přidržoval za ramena.

 

„Nemám pravdu?“ vydechl Severus znovu. Ohromně si to užíval, z více než jednoho důvodu. Harry po pravdě neměl ani tušení, jak těžké pro něj bylo, nepřišpendlit mladého muže prostě ke zdi a nezahřešit si s ním. Ale byl rozhodnutý jít na to pomalu, aby Harryho neodradil, takže s tímto postupem žádný jeho plán nepočítal.

 

Harry si nemohl pomoci, aby si v duchu nepomyslel: To ode mě čeká odpověď? A pak zavřel oči, zatímco se snažil přestat přemýšlet o tom, proč mu tak buší srdce nebo proč tak zrychleně dýchá. Náhle byl velmi nesmělý ohledně všech těch pocitů a musel se přinutit, aby je vyhnal z hlavy. „Nepokládejte řečnické otázky,“ odpověděl a uvažoval, jestli to opravdu zašeptal nebo ne.

 

Severusovy černé oči zajiskřily pobavením, a pak se najednou odtáhl a vypadal daleko klidnější, než se cítil. Žehnal svým schopnostem špiona, které teď posloužily jeho vyrovnanosti. „Chtěl jste jít do postele, Pottere.“

 

Harry na něj mžouravě zamrkal, měl nutkavý pocit, že není sám sebou. „Dobře, postel,“ zamumlal se zamračením a prohrábl si rukou neukázněnou kštici vlasů, než se zadíval na portrét blokující mu cestu. Pak otočil své jasně zelené oči znovu na Snapea.

 

„No tak, pryč s vámi.“ Severus pozvedl obočí, skrývaje celou tu dobu samolibý úsměv.

 

Harry ochromeně přikývl a počastoval ho posledním pohledem, než se začal věnovat pokusu dostat se ke vchodu. Už byl na půli cesty skrz, když se náhle zarazil a pohlédl se zamyšleným úsměvem přes rameno. „Dobrou noc.“

 

„Dobrou noc,“ odvětil Severus znuděně znějícím hlasem a právě ve chvíli, když Harry téměř zmizel, zvolal hlasitěji: „A odebírám Nebelvíru patnáct bodů za takové do očí bijící porušení večerky.“ Tlumená kletba z druhé strany nyní již zavřeného portrétu u Severuse vyvolala kratinký úsměv.

 

Než se sám odebral do postele, vypořádal se ještě s pamětí obyvatel portrétů.

 

Komentáře   

 
0 # Vixen 2013-02-01 07:58
Pěkné, moc pěkné :heart:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2013-02-04 19:21
Děkujeme!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # kali 2013-02-01 08:14
Wow,Severusi ty ďáble :lol: Rozhodně se nedrží zpátky,ale zároveň to nepřehání,což se mi líbí.Že ho chce Harry nejprve poznat je jen logické.
Už se moc těším na pokráčko :roll:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2013-02-04 19:22
Prostě vyrovnáno jako váhy :lol: Děkujeme moc!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Mája 2013-02-01 09:17
:D :lol: :D chechtám se a nemůžu přestat. Tato povídka je podobný skvost, jako ten Kočičák, co překládá Sitara z němčiny. Nádherná směs humoru, romantiky, sarkasmu a Brumbálových laskavých intrik... Moc se mi líbí :heart:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Nora 2013-02-01 14:54
Májo, prosím jaká povídka Kočičák? Poradíš, kde ji najdu? Díky
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Mája 2013-02-01 16:23
Povídka se jmenuje Potio felis. Kočičák je můj vlastní překlad :D
A najdeš ji na nově založených stránkách Sitary, která se rozhodla překládat z němčiny - http://stripky-ff.webnode.cz/
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Nora 2013-02-02 11:29
díky, Potio felis, to jsem náhodou objevila,jdu juknout, jestli je pokračování. To vypadá taky slibně. Kočičák je dobrej pracovní název:-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2013-02-04 19:23
No, myslím, že není tak třeskutě vtipná jako Polio Felis, ale máš pravdu, že je plná neobvyklých a humorných věcí:-) A vzhledem k tomu, že se dost špatně překládá a holky na tom odvádějí ohromný kus práce jsem ráda, že se líbí!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Agnes 2013-02-01 09:49
Trochu mě překvapilo, že je to pořád ještě ten jeden den. To měl Harry opravdu napilno :-) Moc se těším na jejich seznamovací rande.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2013-02-04 19:24
Jj, stále ten jeden den:-) Ovšem, když si vezmeš, že je to čtvrtá kapitola z jednoho dne, tak si vezmi, jak bude dlouho trvat, než dojde na pátek, hmmm? Díky moc!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # bacil 2013-02-01 11:14
Fíha tak takovou noční procházku bych si i já nechala líbit. Trošku jsem doufala v pusu :heart: na dobrou noc,ale kdo si počká ten se dočká. Takže teď se budu moc těšit na pokračování a jejich výlet do Londýna :D
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2013-02-04 19:24
JJ, pusa určitě jednou bude:-) Děkujeme moc!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Nora 2013-02-01 14:54
Famozní kapitola, takové něžné jiskření, ikdyž to Harry asi neví. Opravdu super a je to skvěle přeložené, díky.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2013-02-04 19:25
Je to takové jiskřivé, ale zároveň poklidné, mám to ráda:-) Díky moc!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Mononoke 2013-02-01 19:54
Príjemné plynulé spoznávanie bez toho, aby sa násilne menili povahy: - 15 bodov to dokazuje. Teším sa na pokračovanie.

P.S. ... který strávili o spolu sami a svým způsobem nablízku celé roky... . chybička - je tam navyše "o".
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2013-02-04 19:27
Děkujeme moc. Chybka opravena, díky!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # kamci 2013-02-01 20:27
procházka hradem při měsíčku, naplánované rande a ještě ta skoropusa na konci, že by byl Severus romantik? :D :D :D :heart:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2013-02-04 19:29
Jasně, Severus romantik, je se vůbec nevylučuje :lol: :D Díky moc!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Sitara 2013-02-02 15:13
Absolutně báječné!!! To nemá chybu, ty dvě nové povídky mi maximálně sedly. Hrozně moc se těším na další díly. Děkuju, skvěle jsem se bavila :lol: :lol: :lol:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2013-02-04 19:30
Jééé, tak to jsem mocinky ráda. Kor ohledně Hada jsem měla jisté pochybnosti. Díky!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Neli 2013-02-03 15:17
Tohle bude ještě zajímavé. Těším se na jejich ,,rande"!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2013-02-04 19:30
Och, to si ještě počkáš! Díky!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Snarrynka 2013-02-04 09:25
Jeeeeeej, tak toto bola krásna kapitola. K Albusovi najprv Sevko, potom Harry a starec si môže mädliť ruky a smiať sa popod fúzy, už ho normálne vidím :D Harry a Sev = ten rozhovor nemal chybu. Som rada, že Sev má toľko rozumu, aby na Harryho netlačil a tiež, že Harry nezdupkal už len pri pomyslení na to, že ho Severus chce. A navyše, chce ho spoznať. Veľmi dobrá cesta! Len nech z nej nevybočí :D Paty, ďakujem! :heart:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2013-02-04 19:30
Oni jsou prostě skvělí:-) Díky moc, Tessínko :lol:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Claire 2013-02-06 15:57
No dobře, tak jsem se minule spletla. :lol: Harry je neohrožený hrdina, ale jen potud, že do té ředitelny dospěl ... nadávání se prostě nekonalo, tak to s tou mou neúspěšností není až tak hrozné...
Zato Severuse pobyt v Brumlově blízkosti nějak neobvykle rozvášnil (neobvykle a jinak než obvykle, zdá se, že po pravidelném vzteku není ni stopičky :D ).Je na nejlepší cestě, jak urychlit Harryho "žádoucí" rozhodnutí rychleji než ten superdrahý přístroj schovaný pod Zernem - odložit o nějakou tu minutku spánek, aby upravil paměť pár desítkám obrazů ... přijatelná cena.
Ovšem, jestli bude podobným způsobem pokračovat dál a na frekventovanějš ích místech, mohl by si záhy pořídit slušný spánkový deficit. ;-)
Ale třeba překvapí - opět. :-*
Tentokrát totiž beta nemá žádnou výhodu znalosti několika dalších kapitol kupředu - okolnosti a hvězdy mi nepřejí. :lol:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Lachim 2013-02-11 20:02
Severus pozval Harryho na rande? To je vskutku nečekaný vývoj událostí. :lol:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Desire 2013-09-06 20:15
Začala jsem číst tuhle povídku,. Vlastně jsem na ni narazila už dávno ale vážně mě zajmá co z toho nakonec vzejde.
Prozatím vypadá opravdu zajmavě :3
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # videojuegos trucos 2017-02-18 20:08
 Este videogame de consolas menos aun consiste en algo tan fantastico,
a pesar de que constituye entretenido

Chekea y ademas visita mi homepage... videojuegos
trucos: http://www.kelyx.com/__media__/js/netsoltrademark.php?d=trucoteca.com
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
   

Statistiky

Návštěvníci
1561
Články
1295
Odkazy
34
Počet zobrazených článků
2970704
   

Toplist

TOPlist

   
   

Patolozka.drabbles.cz

patolozka.drabbles.cz

 

   

Všechna práva vyhrazena Patoložce. Stránky vznikly v roce 2012. Kontakt: patolozka86(at)gmail.com