Aktuálně probíhá přesun stránek na novou doménu.Pat.

 

 

   

Přihlášení  

      

    | 
   

Online uživatelé  

Žádné
   

Prohlášení  

Na těchto stránkách najdete příběhy z různých fandomů, práva na neoriginální postavy jsou vyhrazena jejich autorům, práva na ostatní postavy náleží autorům děl.

Uveřejněné povídky dominantně popisují příběhy mezi postavami stejného pohlaví, uvědomte si to, prosím, než se začtete. Byli jste varováni.

 

   

Kousek štěstí

Hodnocení uživatelů:  / 5
NejhoršíNejlepší 
Podrobnosti

snarry

Kousek štěstí

Původně publikováno 20. 5. 2012

Autorka: Patoložka; Beta-read: Claire

Family, Romance, slash

Postavy: Draco Malfoy, Severus Snape, Harry Potter

Popis příběhu: Draco Malfoy se musí vypořádat s tím, co viděl...

Postavy v tomto příběhu jsou majetkem JKR, autorky ságy Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladů různých jmen, názvů a míst patří pánům Medkům, kteří tuto ságu přeložili do češtiny a paní Petrikovičové a paní Kralovičové, které ji přeložily do slovenštiny. Autorská práva k povídce vlastní Patoložka, která napsala tuto fanfiction. Tato povídka nebyla napsaná za účelem zisku

A/N: Tuto povídku bych chtěla věnovat Claire za její neuvěřitelnou práci, která, kdyby byla placená, vynahradila by snad plný úvazek. Děkuji Claire, vím, že se ti tahle drobnost líbila. A jak jsem napsala už prve, poznáš sama, že jednou Draco, navždy Draco…

ooOoo

Stál na věži. Díval se do dáli. Kvílivý vítr mu pocuchal jinak dokonalé vlasy. Na to nestačila žádná kouzla. Těžká mračna vyplňovala celou oblohu toho sychravého podzimního dne. Slunce se jistě neukáže ani na chvíli.

Mladý muž se mírně sehnul a opřel se rukama o kovové zábradlí. Ramena mu poklesla a upřené oči získaly skelný výraz. Neviděl nic z toho tam před sebou, i když po tom v tuto chvíli toužil ze všeho nejvíce. Ale neviděl. Jeho myšlenky se zastavily na mrtvém bodě v okamžiku, kdy tam přišel. Kdy otevřel ty proklaté, důvěrně známé dveře, za které se tak často uchyloval. Ale dnes ne. Dnes tam byl očividně navíc. Vetřelec.

„Draco,“ ozvalo se za zmijozelem zřetelně, ale on se ani nepohnul. Spíše na místě zamrzl. Snažil se ze všech sil nedat najevo, že si dobře uvědomuje jeho přítomnost. Starší čaroděj přistoupil až k nahnuté postavě, ale nijak nevstoupil do jejího osobního prostoru.

Místo toho opět promluvil. „Draco, je to pro tebe opravdu tak nepřekonatelné? Protože pokud ano, já…,“ temný čaroděj zaváhal, než sesbíral dostatek sil k pokračování, „ukončím to…“ Jeho hlas byl naplněný velkým odhodláním, ale i v těch pár slovech mohl Draco slyšet smutek. Znal svého kmotra skoro dvacet pět let. Viděl ho zprvu dětskýma očima, ale už jako malý dokázal dobře odhadnout jeho rozpoložení. A teď byl… zničený.

Bylo to pro něj nepřekonatelné? Bylo? Ach, ano, jistě, v první vteřině, či možná už v první desetině vteřiny rozhodně ano. Vidět pohromadě muže, kterého tak miloval, a muže, kterým z celého srdce pohrdal, ho naplňovalo odporem. Ale… Je Draco opravdu ten, na kterém tady záleží? Může si dovolit zničit svému kmotrovi, který pro něj tolik vykonal a nechtěl na oplátku vůbec nic, i ten jediný kousek štěstí, kterého se mu za poslední roky dostalo? Jistě, Draco věděl o jeho nulových známostech, o jeho osamocené, bezútěšné existenci. Merline můj milý, vždyť ten člověk se pro Draca stal symbolem asexuality! Nikdy, prostě nikdy se nestalo, že by za mladíkova života někoho měl.

Takže, může si dovolit tuhle světlou zkušenost zničit? Odepsat k zániku? Sfouknout svíčku, která ještě ani neměla tu možnost pořádně se rozhořet? Malfoy, kterým byl před Voldemortovým pádem, by na položenou otázku bezesporu řekl: „ANO!“ Tamten Malfoy by se neohlížel na něčí blaho, nepřemýšlel by o tom, co to znamená pro druhé… Ale mladý muž, který dnes vyšel rychlými zběsilými kroky - řeklo by se, že skoro utekl - na nejvyšší vrcholek astronomické věže, musí odpovědět: „Ne…“

Severus čekal. Byl si skoro jistý, že nemůže mít žádnou naději, aby jeho vztah s Potterem schválil. Ani on tomu zpočátku neholdoval. Jenže postupem času začal zjišťovat, že je mu v přítomnosti mladého kouzelníka dobře. Že se cítí uvolněný, možná dokonce snad i méně unavený svým zničujícím životem. Nikdy by nečekal, že to přeroste v něco… víc. Že by k tomu usmívajícímu se spratkovi mohl snad pocítit náklonnost, či snad… Ne, nad tím nesmí uvažovat, protože po dnešku to skončí. Draco, jediný člověk, kterého nechtěl zklamat, by mu přece nikdy nedovolil pokračovat v tak nesmyslném vztahu.

Severus si povzdechl, ještě jednou se zadíval na siluetu svého kmotřence a chtěl se otočit zpátky ke schodišti.

Pak mu ale na rameni přistála mladá ruka a silné prsty mu nedovolily dokončit zvolený pohyb.

„Ne, to nesmíš,“ pronesl tiše Malfoy a upíral na něj prosebně své šedavé oči.

Severus nestačil plně zamaskovat svůj vnitřní boj, než se odvrátil. Takže je to definitivní. Konec.

Draco si viditelně uvědomil, jak to vyznělo a důrazněji dodal: „Ne, Severusi, myslel jsem to jinak. Nesmíš to vzdát kvůli mně. Já nejsem ten, kdo by ti měl diktovat, jak máš žít svůj život. Já ne. A pokud chceš… A pokud se chceš stýkat s tím…“ Draco zatřepal hlavou, jako se mu na ní uhnízdil nějaký obtížný hmyz. „Prostě myslím, že si zasloužíš kousek štěstí, tak jako každý.“

Severus Snape mohl jen stát a zírat do obličeje mladého aristokrata. Byl na něj v tuto chvíli tak hrdý! A když se ještě mladší muž natáhl, aby ho objal, a s lehkým úsměvem pronesl: „Zatraceně, tohle byla snad ta nejtěžší věc, co jsem kdy udělal. Ale jsem rád,“ bylo Severusovi nad slunce jasné, že starobylý rod Malfoyů už nikdy nebude takový jako dřív. Což bylo jen dobře. Zasloužili by si respekt, ale založený na důvěře a porozumění, namísto strachu a ponížení.

Severus se nadechl a odpověděl: „Děkuji ti, Draco.“ Mladší muž ho zvolna poklepal po zádech, než o krok ustoupil. „Tak už jdi. Mě čeká doma večeře,“ dodal mladý čaroděj, jako by to byla ta nejpřirozenější a nejvíce neodkladná záležitost.

Severus na něj ještě jednou dlouze pohlédl. Vrýval si do paměti tuhle chvíli. Obrázek uvolněného mladého muže. Vyzařovala z něj síla. Pak se s pokývnutím otočil a sestupoval dolů.

V okamžiku, kdy dorazil do podzemí a otevíral dveře vedoucí do svých osobních komnat, spatřil v pokoji pochodovat Harryho Pottera sem a tam. Tímto tempem tu za tu dobu musel vychodit pořádnou cestičku. Mladý čaroděj se k němu otočil s výrazem plným naděje i ztráty, až se Severusovi zadrhl dech v hrdle. Rozvážně zavřel dveře a přikročil k mladému muži. Ten se mu už raději ani nedíval do očí a rychle sklonil hlavu.

„Takže… Jako to šlo?“ zeptal se podivně přiškrceným hlasem.

„Harry…“ pronesl Severus jemně, „ podívej se na mě.“

Harry poslušně vzhlédl, stejně by mu jednou musel čelit. Měl odvážné srdce nebelvíra, ale to neznamenalo, že v současné době nemohlo být naplněné strachem. Bál se, co uvidí. Co Severus řekne.

Lektvaristův výraz byl prázdný, své černé oči upíral do smaragdových. Chvilku si ho tak měřil, než se smiloval a dovolil si prostoupit svou tvář hřejivějším výrazem.

Harry si té změny všiml, ale stále se díval nedůvěřivě. Pak se k němu starší čaroděj naklonil ve známém gestu a políbil ho. „Všechno je v pořádku“, zašeptal mu následně do ucha.

Harry si mohl oddechnout. Další krize zažehnána. Doufal, že protentokrát už poslední.

Uvolnil se a přimkl se k lektvaristovi blíž. Nutně potřeboval navázat tam, kde před tím vyrušením skončili.


 

Původní komentáře:

 

1  anneanne | 20. května 2012 v 7:13 

 

Draco se překonal.Čte se to samo,nádhera. 

 

2  gleti | 20. května 2012 v 8:40 

 

Příjemné pohlazení na duši, dík

 

3  Saskya | 20. května 2012 v 9:15 

 

 veľmi pekné 
mám rada, keď Draco zachová rozumne :)

 

4  Clowers | Web | 20. května 2012 v 9:30

 

Krásné, děkuji.

 

5  grid | 20. května 2012 v 9:31

 

Milá a veľmi príjemná chuťovka. 

 

6  lady corten | Web | 20. května 2012 v 9:40 

 

Pro jednou Drako něco  nezvoral, kouzelné. 

 

7  kali | 20. května 2012 v 10:03 

 

Krásný kousek,nejen Severus si zaslouží někoho jen pro sebe 

 

8  Lumos | 20. května 2012 v 13:46 

 

Bolo to nádherné a ako tu už bolo spomenuté číta sa to samo  Tak a teraz by sa hodilo niekoho dohodiť Dracovi..  Nemáš niečo také v pláne?    O

 

9  Patoložka | Web | 20. května 2012 v 13:49 

 

[1-7] Dámy, moc děkuji, potěšily jste mě... Vlastně je to už moje druhá povídka s Dracem, ale ta první půjde až za týden... Díky za krásné komentáře!

 

10  Patoložka | Web | 20. května 2012 v 14:00

 

[8]: Lumos: Och, hmmm, to mě nějak nenapadlo. Ale píšu si a třeba někdy něco bude Mimochodem ta věta, že ho doma čeká večeře, byla vlastně myšlená tak, že na něj čeká manželka, ovšem vyložit se to dá samozřejmě různě Pak jsem to nespecifikovala. Díky!

 

11  Casiopea | 20. května 2012 v 14:28 

 

To bylo tak krásný! Milý, hladivý. Moc děkuju. 

 

12  Majduš | Web | 20. května 2012 v 14:43 

 

To by člověk neřekl, kolik možností tenhle  druh kouzelnického světa nabízí. Smekám před autorkou svým imaginárním kloboukem a těším se na další a další povídky.   

 

13  Rosnička | 20. května 2012 v 15:27 

 

Moc krásná jednorázovka!

 

14  Claire | 20. května 2012 v 18:58 

 

Salazare, já mám ale dneska zpoždění. Díky za krásné věnování a jsem moc ráda, že se povídka zjevně líbila nejen mně. V tomto případě výjimečně upustím od svého obvyklého popichování. Ne kvůli tomu věnování, ale proto, že nechci pokazit určitou atmosféru povídky samé. Má v sobě křehké, leč nedefinovatelné cosi a slova navíc by to ještě mohla zaplašit. 
Nějak jsme se s tím Dracem zapletly... 
chtělo by to čistého Severuse bez všech emotivních příměsí (dodávaných jinými osobami - to jen pro upřesnění, aby to snad nepůsobilo tak, že si objednávám Terminátora...). 

 

15  Patoložka | Web | 20. května 2012 v 19:03 

 

[11-13] Děkuji dámy, dneska se tu dveře netrhnou, nikdy bych neřekla, že zrovna tahle povídečka bude mít takový úspěch

 

16  Patoložka | Web | 20. května 2012 v 19:38

 

[14]: Claire: Helga, Rowena i Godrik odpouští Bylo mi potěšením, však víš. Tato povídka prostě byla více o Dracovi... Děkuji!

Komentáře   

 
0 # Tesska 2012-07-24 20:20
Hmm, Paty nádhera. Som tak rada, že som sem zavítala ;-) Príjemné a nie príliš sladké. Draco bol veľkodušný, Severus si naozaj zaslúži šťastie. A s kým iným ako s Harrym, nie? :-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2012-07-25 05:05
Áno:-) To vskutku ano:-) Když jsem to psala, tak si Claire myslela, že chci dát dohromady Draca se Severusem, ovšem mě by to asi ani nenapadlo. Neuměla bych to... Snažím se, aby ty moje drobnosti (i delší věci) nevyzněly sladce, už jsem se poučila:-) Děkuji, Tess, jsem ráda, že se ti líbilo!!!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # denice 2013-11-17 18:04
Fantastický Draco. Ovšem Severus z té situace vychází hůř - buď by se kvůli kmotřenci vzdal Harryho, a to je vůči Harrymu bezohledné, nebo si je moc dobře vědom toho, že Draco po něm nebude žádat, aby se svého štěstí vzdal. Ráda bych věděla, co by se dělo, kdyby Draco trval na rozchodu. Ale chápu, že o tom to není. A teď ještě někoho pro Draca...
Díky za pohlazení po duši.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Sanasami 2014-01-23 11:23
náááááááádhera no coment :lol: :lol:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Profesor 2014-03-07 19:40
Milé. Opravdu milé. Draco se překonal.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # miriam 2016-05-12 20:24
děkuji! :-) :-) :-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
   

Statistiky

Návštěvníci
1606
Články
1295
Odkazy
34
Počet zobrazených článků
3304084
   

Toplist

TOPlist

   
   

Patolozka.drabbles.cz

patolozka.drabbles.cz

 

   

Všechna práva vyhrazena Patoložce. Stránky vznikly v roce 2012. Kontakt: patolozka86(at)gmail.com