Aktuálně probíhá přesun stránek na novou doménu.Pat.

 

 

   

Přihlášení  

      

    | 
   

Online uživatelé  

Žádné
   

Prohlášení  

Na těchto stránkách najdete příběhy z různých fandomů, práva na neoriginální postavy jsou vyhrazena jejich autorům, práva na ostatní postavy náleží autorům děl.

Uveřejněné povídky dominantně popisují příběhy mezi postavami stejného pohlaví, uvědomte si to, prosím, než se začtete. Byli jste varováni.

 

   

Od večera do rána

Hodnocení uživatelů:  / 2
NejhoršíNejlepší 
Podrobnosti

snarry

Od večera do rána

Autorka: Patoložka; Beta-read: Lady Corten

Romance, slash

17 x drabble

Postavy: Harry Potter, Severus Snape

Popis příběhu: Vánoční příběh.

Postavy v tomto příběhu jsou majetkem JKR, autorky ságy Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladů různých jmen, názvů a míst patří pánům Medkům, kteří tuto ságu přeložili do češtiny a paní Petrikovičové a paní Kralovičové, které ji přeložily do slovenštiny. Autorská práva k povídce vlastní Patoložka, která napsala tuto fanfiction. Tato povídka nebyla napsaná za účelem zisku.

ooOoo

Odbyla sedmá večerní. Severus přecházel po místnosti sem a tam jako puma zavřená v kleci. Tu posunul knihu, jejíž hřbet nebyl v ideálně dokonalé rovině, tu přeskupil pořadí věcí stojících na krbu, jen aby se očima zase zpět vrátil k těm proklatým tikajícím hodinám.

Cože mu to Potter odpoledne řekl poté, co se před ním objevil ten zpropadený patron?

„Severusi, omlouvám se, ale odvolali mě v neodkladné záležitosti. Musím jít, ale večer přijdu, jak jsme se domluvili.“

Už je dávno tma. Sněhové závěje kolem hradu kvůli těm nakupeným mračnům nebyly vůbec vidět, tak kterou hodinu zatraceně Potter považuje za večer?

ooOoo

Osmá zastihla Severuse napjatě sedícího v křesle se skleničkou dvojité whisky v ruce. Samozřejmě bez ledu, ten by ho stejně teď nezchladil. Nemyslel na něj, ne, rozhodně ne. Jak tam před ním stál s hlavou nakloněnou trochu na stranu, očima tak blízko, že rozeznal jednotlivá vlákna duhovky, od temně mechově zelené, přes barvy trávy, až po nejsvětlejší brčálovou. Vůbec si nevybavoval ta pootevřená ústa, ani horký dech vonící po kávě, cukroví, skořici a mandlích nebo čemkoliv, co ten trotl předtím jedl. A už vůbec ne vlastní poblouzněné myšlenky, běsnící srdce a krev proudící jako splašený orkán celým jeho neukázněným tělem.

ooOoo

Devátá hodina odbyla a lampa v Severusově pracovně stále ještě svítila. Muž seděl zhroucený ve svém oblíbeném křesle, oči zavřené. Nebýt dýchání, vypadal by jako mrtvý. Ani alkohol nedokázal vypálit ten mrazivý pocit zrady, který cítil. Nepřišel, i když v jeho očích viděl záblesk lítosti, že musí odejít. Nepřišel, i když to slíbil. Nepřišel, aby dokončil to, co dnes odpoledne začal. Co si to jen myslel? To by se jeho krbem spíš spustil Santa Claus, než aby Harry Potter dodržel své slovo! Jenže… on nikdy neříkal nic naplano. Ne od té doby, co po Voldemortově pádu zjistil o Severusovi pravdu.

ooOoo

V deset sebou Severus cuknul při zvuku zvonů. Tohle už se nedalo považovat ani za zpoždění. Ať si říkal, co chtěl, od této chvíle nastala noc a večer definitivně skončil. Zamžikal na poloprázdnou lahev zlatavého moku a se znechucením si přivolal lektvar na odbourání alkoholu. Obrátil do sebe lahvičku, opatrně se postavil a odebral se do ložnice.

Dnešek pro něj prostě bude den jako každý jiný. Nic na tom nezměnil ani fakt, že konečně přijal Harryho projevy náklonnosti, ani že ho málem… Ne, nic se nezměnilo. Den jako každý jiný, Vánoce jako všechny ostatní.

Tedy do chvíle, než zahučel letax…

ooOoo

Harry vypadl z krbu celý špinavý, zakrvácený, v roztrhaných šatech a jen co jeho roztěkané oči zjistily, že je konečně tam, kde má být, svalil se bezmocně na zem jak široký tak dlouhý.

Severus se prudce otočil a už klečel u něj.

„Harry, pro Merlinovy čáry, co se stalo?“ mumlal zděšeně a rychle zjišťoval, co to s ním u všech všudy je. „Proč jsi nešel ke svatému Mungovi? Nebo na ošetřovnu?“ vyčítal mu mezitím, co kouzly zastavoval krvácení, napravoval zlomeniny a mírnil zjištěná vnitřní zranění.

„Slíbil jsem přece, že přijdu,“ zachrčel mladší kouzelník při posledních zbytcích vědomí, než definitivně omdlel.

ooOoo

„U všech Morgan, co se stalo?“ klel Severus, zatímco si přivolával všechny možné podpůrné lektvary a vpravoval je do zesláblého těla. Věděl, že má Potter tuhý kořínek. Toho kluka jen tak něco neporazí. Pod mudlovským oblečením, ve kterém ho často vídával, se rýsovalo odolné, pevně stavěné tělo. Nevěřícně vrtěl hlavou, že se z každého maléru vždycky rychle dostal a zázračně se zotavil. Jenže teď to vypadal, jako by po něm proběhlo stádo hipogryfů následované kentaury a obry. Severus si povzdechl. Do čeho se to zase namočil? A přitom bezmyšlenkovitě polaskal ty rozjívené, nepoddajné vlasy křehce vypadajícího chlapce. Zdání klame, doufejme.

ooOoo

V jedenáct Harry ležel v mistrově posteli zabalený v pokrývkách. Severus seděl v křesle, v dlani držel jeho ruku. Kontroloval pulz, jak si namlouval. Byl pravidelný a silný. Do pokožky se mu zvolna vracela barva, dýchání se prohloubilo, spal. Díky všem božstvům za kouzla!

Severus se díval, čekal, až přijde k sobě. Ve dvanáct se mu začala klížit víčka. V jednu silou vůle udržel hlavu vzpřímeně. Druhá hodina ranní ho zastihla spícího ve zkroucené poloze, černé prameny skryly všechny vrásky, Harryho ruku pevně ve své, jako by říkal: Nepustím.

Hodiny na věži odbyly třetí, čtvrtou, pátou, šestou… a bylo ráno.

ooOoo

Harry se probudil jako první. Snažil se rozehnat tu mlhu, která halila jeho omámenou mysl, když ucítil známou vůni bylinek a koření. Opatrně otevřel oči a zamžoural do šera. Věděl, kde je, i když tady nikdy předtím nebyl, Severus ho málem nepustil ani přes práh. Ležel v Severusově ložnici, v neproniknutelné pevnosti dokonale obehnané hradbami, stejně jako srdce muže, ke kterému cítil obdiv. V minulých měsících vynaložil takové úsilí, aby ho získal, a když se mu nakonec téměř podvolil, musel naléhavě odejít. Ach ano, také kvůli němu, ale trochu jinak. Byly přece Vánoce a on mu chtěl dát něco nezapomenutelného…

ooOoo

Harry tušil, že získat vlnu ze zlatého berana nebude jen tak. Jenže když ho konečně po takové době vypátral, nemohl to nechat být. Přemohl přece mozkomory a draka a jezerní potvory a Voldemorta, několikrát za sebou, tak proč by si neporadil s beranem? Nechtěl ho přece zabít, pro Merlina, jen mu vzít pár chlupů! No, možná ho zabít měl, málem to totiž dopadlo naopak, jenže těžko zabít nesmrtelné zvíře, že? Beran měl setsakra ostré rohy a byl mrštný jako… no jako beran, to se ví. Téměř ho roznesl na kopytech, ale nakonec vybojoval to, co chtěl, a vrátil se domů.

ooOoo

Začala odbíjet sedmá hodina. Harry sebou cuknul a Severus se probudil. Černé panenky na chlapce nejdříve chvíli nechápavě pohlížely, než se mozek probral k životu a přinesl s sebou obraz Harryho potácejícího se k zemi.

„Jak ti je?“ zeptal se lektvarista jemně.

V duchu kontroloval – barva dobrá, oči v pořádku, puls stabilní. Co? Jak to že…? Překvapeně si uvědomil, že ho stále drží v dlani. Napřímil se, uvolnil sevření a přísně na chlapce pohlédl.

Harry klopil oči. „Líp,“ pípnul tiše.

„Co se stalo?“ byla Severusova druhá otázka.

Harrymu na tvářích vyskákala červeň. „Chtěl jsem ti přinést dárek…“ zašeptal sotva slyšitelně.

ooOoo

„Jaký?“ zasyčel s předtuchou.

„Zlaté rouno…“

CO?“ vyštěkl Severus nahlas. U všech všudy! „Pottere, ty jsi ten nejpitomější, nearogantnější, nešílenější spratek se sebevražednými sklony na světě! Tvému titěrnému mozečku asi ušlo, že chlupy zlatého berana asi nejsou jednou z nejvzácnějších přísad jen tak pro nic za nic. Mohl ses zabít! Mohli jsme na Vánoce slastně tančit na tvém hrobě, ale tobě je to jedno, ty sobecký idiote, co?!“

Severus křičel, Severus běsnil. Vyskočil z křesla a přecházel po ložnici. Krev v žilách bublala, až téměř neslyšel tiché: „Udělal jsem to kvůli tobě…“

Severus se šokovaně otočil, v očích nevíru. „Cože?!?“

ooOoo

Harry trhnul rameny, ale pohled měl přímý. „Dozvěděl jsem se o tom lektvaru na odstranění znamení zla. Věděl jsem, že ti chyběly už jen tři chlupy ze zlatého berana, abys ho mohl dokončit…“ vysvětlil pevně.

Severus se opřel o stěnu. „Jak?“ zachrčel.

Další pokrčení ramen. „Nejsi jediný, kdo má známosti na černém trhu…“

Severus si ho změřil pochybovačným pohledem.

Harry se podvolil. „A Albus mi něco naznačil…“

„Albus! Ten starý pletichář!“ procedil mezi zuby. „Měl jsem ho tehdy opravdu zabít!“ zaklel. Lomcoval jím vztek, prosakoval do každé buňky v těle. „Já ho…“

„Jen jsem chtěl, abys byl šťastný!!!“ zakřičel Harry.

ooOoo

Severus se na něj obrátil, v černé se zračil zmatek.

Harry sklopil hlavu, prsty sevřel deku, jako by se potřeboval něčeho držet. „Jen jsem chtěl, abys byl šťastný…“ zopakoval šeptem.

Severus přimhouřil oči. „Tím, že se zabiješ?“ zeptal se sarkasticky.

Harry trhnul ramenem. „To by byl vítaný bonus.“ Hlas zazněl hravě, ale na duši se objevil stín. Myslel si, že ho Severus akceptoval, přijal a možná, že ho má i rád, takže to prostě jen strašně bolelo, když mu došlo, že se zmýlil.

Neodvážil se mu podívat do očí. Saténová přikrývka a vlastní nehty byly stokrát zajímavější než krutá pravda.

ooOoo

Severus na něj hleděl, jak žmoulá přikrývku a kouše se do rtu, výraz tvrdošíjný a slzy na krajíčku. Stále byl tak mladý…

Harry Potter, chlapec-který-žil-aby-dělal-jednu-pitominu-za-druhou, šílenější než James, bláznivější než Sirius a přece laskavý a milující jako Lily sama. Představil si všechny ty chvíle, kdy za ním chodil a v pohledu neměl aroganci a vzdor, ne, jen obdiv maskovaný za hravé škádlení, neškodné dobírání a přece hluboko v něm doutnalo něco, co ho donutilo včera odpoledne jít do kdo ví jaké tramtárie a riskovat život, aby mu daroval svobodu, po které takovou dobu toužil.

Tohle byl Harry Potter. Jeho Harry…

ooOoo

Severus se odlepil od chladné zdi a neslyšně došel k posteli. Sklonil se, dlouhými prsty rozhodně zvedl Harryho hlavu vzhůru a nevšímaje si osamělé slzy, která mladšímu muži sklouzla z oka, pronesl: „Už nikdy nic takového nedělej!“

Harry připravený na nejhorší zamrkal. „Proč?“ vydechl nechápavě.

Severus si povzdechl, obočí přizvednutá. „Opravdu to musím vysvětlovat?“

Mladší čaroděj trhaně přikývl. Další slza se samovolně uvolnila z druhého oka. Z toho se jen tak nevykroutíš, říkal jeho pohled.

Severus si přisedl na postel, ruku přesunul na Harryho rameno, černým pohledem ho studoval.

„Harry… s temným znamením jsem žil léta, ale kdybych ztratil tebe…“

ooOoo

Harry vteřinu jen zíral, než se vymrštil a skočil Severusovi do náruče. Nebo to alespoň plánoval. Cestou bolestivě sykl a do té náruče se zhroutil, ale Severus ho držel, a tak to přežil a pochroumaná žebra také.

„To byl tedy nápad hodný nebelvíra,“ zkonstatoval lektvarista suše.

Harry ho ze zbytku sil plácnul do hrudi. „Přestaň, nemůžu se smát!“

„Tak si koukej lehnout, ty hrdino.“

„Ne,“ odporoval Harry.

„Jak ne?“

„Něco ti dlužím…“

Severus se zachmuřil. „Životů u tebe mám už dost.“

Harry se vědoucně usmál. „Z odpoledne.“

Severusovi svitlo. „Nepočká to?“

„Ne,“ vrtěl hlavou.

„Rozmazlené děcko, co musí mít všechno hned,“ zabručel.

ooOoo

Harry horlivě přitakal. V očích měl jiskry.

„Nu, když jinak nedáš?“

„Dám,“ usmál se mladík a zdvihl hlavu, aby dosáhl na Severusovy rty. Úzké, chladné, zamračené a přesto tolik jemné, když vás uvítají, vřelé, když vás pozvou dál, vášnivé, když se nemohou nabažit, jako voda ze studánky, která dává život. Severusova ústa, ta jediná, která Harry chtěl a která mu nakonec opravdu patřila.

Pak Harry vytáhl váček, co měl na krku, vyndal chumel zlatých vláken a pokoj se zalil světlem.

„Veselé Vánoce, Severusi,“ usmál se mladík s pokladem v dlani.

„Veselé Vánoce, Harry,“ zašeptal něžně Severus, než ho znovu políbil.

Komentáře   

 
0 # Sitara 2012-12-18 11:45
Krásné ♥♥♥
Díky Pat.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2012-12-24 09:57
Díky moc!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Mája 2012-12-18 11:45
Ach... ta láska nebeská... je jak hebké pohlazení, které život v štěstí změní...
Asi začnu psát songfic... To jsem ještě nezkoušela :D Ale ten text mi po přečtení téhle povídky nějak sám od sebe naskočil do hlavy. Krásná lahůdka, Pat. Celá se tetelím. Díky :roll:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2012-12-24 10:03
Klidně piš, už se na to těším:-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Vixen 2012-12-18 12:12
Opravdu nádherné.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2012-12-24 10:04
Díky:-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Alissea 2012-12-18 13:01
děkuji mockrát, tohle bylo moc krásné
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2012-12-24 10:05
Jsem ráda, díky!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Tarja 2012-12-18 18:18
Pat, to bylo neco nadherneho!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2012-12-24 10:05
Och, díky moc!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # kamci 2012-12-18 19:27
krásné
Harry ztřeštěný a milující a Severus s nedůvěrou a v šoku zjišťuje, co takový zamilovaný Nebelvír neudělá, když mu na někom vážně záleží :-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2012-12-24 10:05
No jo, to jsou prostě ti dva:-) Díky!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Claire 2012-12-19 08:15
Nádherný příběh, zase jsi vybrala psychologicko poetickou lahůdku. Vývoj Severusových myšlenek a pocitů hodinu po hodině....
Docela by mne zajímalo, co by Severus dělal, kdyby Harry byl vyzrálým jedincem bez nutkavého puzení vyvádět ty největší šílenosti... umřel by nudou v monotónní šedi? :-*
Krásné Vánoce, pánové. :-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2012-12-24 10:07
Jo, tak to tedy vážně nevím, co by Sev dělal... Asi by opravdu zešedivěl nudou mezi svými kolíky:-) Díky!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Lachim 2012-12-19 20:58
Mňam. Výborná jednohubka. Neschováváš ještě nějaký ten tác? :P
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2012-12-24 10:08
Žádný tác, jen ojedinělé drobnůstky:-) Děkuji!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Saskya 2012-12-21 21:57
peknééé :)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2012-12-24 10:08
Díky moc!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Kat 2013-08-10 19:23
No tedy pobavila jsem se. Moc pěkný. :P
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Sanasami 2014-01-23 12:14
nič pre Seva nie dosť dobré pretože on je výnimočný a Harry to vie :heart:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # miriam 2016-05-13 20:06
Další nádherný příběh.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
   

Statistiky

Návštěvníci
1640
Články
1295
Odkazy
34
Počet zobrazených článků
3439346
   

Toplist

TOPlist

   
   

Patolozka.drabbles.cz

patolozka.drabbles.cz

 

   

Všechna práva vyhrazena Patoložce. Stránky vznikly v roce 2012. Kontakt: patolozka86(at)gmail.com