Aktuálně probíhá přesun stránek na novou doménu.Pat.

 

 

   

Přihlášení  

      

    | 
   

Online uživatelé  

Žádné
   

Prohlášení  

Na těchto stránkách najdete příběhy z různých fandomů, práva na neoriginální postavy jsou vyhrazena jejich autorům, práva na ostatní postavy náleží autorům děl.

Uveřejněné povídky dominantně popisují příběhy mezi postavami stejného pohlaví, uvědomte si to, prosím, než se začtete. Byli jste varováni.

 

   

To je můj hobit!

Hodnocení uživatelů:  / 7
NejhoršíNejlepší 
Podrobnosti

To je můj hobit!

Autorka: Patoložka; Beta-read: Claire, Lanevra

Bagginshield neboli Thilbo (Thorin Pavéza / Bilbo Pytlík)

Povídka nebyla napsaná za účelem zisku, použité postavy pocházejí z knih J. R. R. Tolkiena.

Shrnutí: I hobiti mohou být fascinovaní různými věcmi… elfy… tancem… Co na to ovšem ostatní, zejména jistí nejmenovaní jedinci, to… je však jiná;-)

 

 

ooOoo

 

To je můj hobit!

 

Tančili.

Hudba se nesla okolím, vábivě doléhala k uším všech tvarů a elfové stále tančili.

Vlnili se ve svých jemných hávech, jejich kroky lehké jako vánek na ladné klenbě nohou. Tvořící roztodivné kreace jako hejno motýlů pestrobarevně rozechvívající vzduch nad sotva probuzeným jitrem.

Svítalo.

Paprsky zatím jen ostýchavě prozařovaly prameny jejich vlasů a Bilbo z nich nemohl spustit oči.

Asi ani nechtěl.

Všechna ta nádhera. Povznesená mysl z vítězství. Z konce celé té dlouhosáhlé, tuze nebezpečné pouti. Štěstí z toho, že to všichni jeho drazí přežili… Nedokázal se neusmívat. Na všechno a všechny kolem. Jako omámený, bláznivý mladíček, kterým již dávno nebyl, a přesto v tomto okamžiku ano. Co na tom, že bude zanedlouho muset odejít a se vším tady se rozloučit… Jeho oči putovaly od jednoho elfa k druhému. K ženám stejně jako k mužům, jejich umně spleteným vlasům, štíhlým hrdlům a bělostným rukám s dlouhými prsty. Ani si neuvědomil, že zírá s pusou téměř zcela dokořán.

Miloval tanec, pohyby sladěné s hudbou, kdy se jeho tělo poddávalo jejímu rytmu a síle tónů. Kdyby mohl, přidal by se. Kdyby se snad odvážil, vyzval by některého z nich k tanci, vzdal hold těm uměleckým kreacím, které předváděli. Kdyby jen…

Pozvedl oči a obočí mu vystoupila až do jeho rozčepýřené, hnědé kštice. Seskupení elfů se rozvlnilo a uprostřed jejich hloučku se vztyčila postava, kterou Bilbo obdivoval ještě více, než celý zástup dlouhovlasých elfů dohromady.

Kolikrát si za to vynadal. Kolikrát sebou v duchu zatřásl. Kolikrát hlavu strčil pod ledový proud Bystré říčky… Nepomáhalo to. Nezáleželo na chladné a odtažité osobnosti krále lesních elfů, tak nepodobné přátelskému lordu Elrondovi z Roklinky, jeho mysli to bylo málo platné. Ten elf ho prostě uhranul. Možná svou korunou, i když by na to nemohl přisahat, možná prostě jen svou absolutní nedostupností… Nevěděl.

Ale musel se dívat. Musel…

 

ooOoo

 

Thorin seděl u stolu a mračil se. Mračil se ještě více než obvykle. Celá tahle oslava… ne, fraška to byla! Byla to chyba. Elfové, lidé, trpaslíci, hobit… Veselit se jen pár chvil, pár dní od doby, co pochovali mrtvé? A navíc ještě v takové společnosti? Usmívat se? Zpívat? Tančit…? Pche!

Zavrčel a zatnul ruku v pěst. A pak s ní vztekle praštil do stolu, až se k němu okolo sedící trpaslíci překvapeně otočili.

Zpražil je pohledem. Zlostným pohledem. Ba skoro smrtícím. Takovým, až z toho dokonce i Dwalinovi zaskočila chrupavka od kuřete v krku.

Thorin se o to nestaral. O nic a o nikoho. Jistěže ne! Proč by měl?! Zprudka se zvedl a namířil si to odhodlaně pryč. Na takové kašpařici se podílet nebude, je přece král zpod Hory, ne nějaký… šašek jako ti… ti… ti… tihle!

Ostře se otočil za zvukem k trojčícím elfům a jeho oči zaplály ještě větším hněvem než předtím.

Uprostřed taneční plochy, té, kterou si pro sebe ti šotci cele uzurpovali, se právě roztahoval jejich chapadlovitý velekrál a strhával na sebe veškerou pozornost. Oči všech k němu přikované, ústa dokořán, okolím bylo cítit omámené ááách

Znechuceně si odplivl a zaklel pod fousy. Ať jde ten zmetek i se všemi svými prašivými kumpány ke všem…!

A pak ustrnul, šokem zmrazený na místě nad výjevem před sebou.

 

ooOoo

 

„Běž za ním a vem ho do kola,“ šťouchl do Bilba starší z trpasličích princů Fili a laškovně na něj zahýbal dlouhými řasami.

„Beztak to chceš, koukáš na něj celou, céliličkaťoučkou noc,“ přidal se Kili vemlouvavě a jeho hlava se u Bilba vynořila z druhé strany i s jeho korbelem tak rychle, až se úplně vylekal.

Zamrkal na ně a polkl. „Já… ne… ne ne ne,“ zavrtěl rezolutně hlavou a zamával rukama, „to… to… rozhodně ne.“

Filiho řasy se opět rozpohybovaly v jeho úsměvem prostoupené tváři a korbele obou bratrů se objevily přímo před hobitem, jak si s nimi trpaslíci přiťukli nebo spíš přibouchli – podle hluku, jaký to vyvolalo, a množství vylitého piva všude kolem.

Bilbo zhýkl, briskně vyskočil na nohy a jakmile se dal trochu do pořádku, nebezpečně na ty dva zazíral ze své malé výšky.

„Nepovídej…“ protáhl Fili, jako by ho to vůbec nevykolejilo, a naklonil se ke Kilimu blíž, nebo si mu spíš lehl hlavou do klína a tělem částečně na půlčíkovo uvolněné místo na lavici.

„My sme si toho ale všimli móc dobře,“ obrátil se na něj i Kili, když se přestal hihňat bratrovu přiopitému tulivému počínání.

Bilbo si zkřížil ruce na prsou. Něco takového nebude poslouchat. Nebude. Ne.

„Bilbo?“ vytrhl ho z jeho vnitřního přesvědčování Fili, „Že ty neumíš tancovat, co?“

„Já… co?“ zvýšil půlčík hlas a zamrkal. „Jistěže umím!“

„Ale neumíš!“ nedali se princové, opět zase jednou zpropadeně svorně jednotní. „Neumíš a neumíš a neumíš!“ jeli si svou a jejich podnapilé hlasy se rozléhaly okolím.

Bilbo k nim přispěchal a oběma naráz zacpal dlaněmi pusy. „Umím!“ zachrčel jim zlostně do obličejů ze vzdálenosti sotva tak velké, že na něj ještě dokázali zaostřit.

Durinovci polkli, ale pak se z jeho sevření vyprostili a k Bilbovi se obrátily dvoje téměř na vlas stejně hnědé, dychtivé oči. „Tak to dokaž!“

A hobit polkl.

 

ooOoo

 

V očích obecného publika se následující události odehrály asi takto:

Kde se vzal, tu se vzal, uprostřed parketu najednou stanul malý hobit, který předtím zkušeně prokličkoval mezi vlnícími se elfy na svých krátkých chlupatých nožkách. Uklonil se před králem elfů, který strnul ve svém rozevlátém pohybu, a pak se ho na něco zeptal. Na co, to nebylo ve všeobecném ruchu slyšet. Thranduil se vypnul do své výše, ruce spojil před sebou a s chladným leskem v očích začal… ne, vlastně nezačal. K ničemu se nedostal, neboť hobit byl v tu ránu zprudka drapnut za límec a odvlečen z elfova dosahu, bezmála na míle daleko, kdyby to šlo.

Protože v očích Thorina II. Pavézy se odehrálo přesně toto:

Láskou a touhou obluzený a zcela zaslepený hobit jako v mátohách kráčí ke svému vyvolenému elfovi, tomu zmetkovi hnilobnýmu, který na něj číhá jako pavouk na svou kořist uprostřed parketu a už se nemůže dočkat, až ho polapí ve svých chtivých prackách. Hobit se před ním uklání až k zemi a pak s očima na vrch hlavy žádá o jeho ruku. Ruku, kterou mu elf s takovou ochotou podává a pak odpovídá…

Ne! Jen přes něčí mrtvolu, parchante!

 

ooOoo

 

Jakmile to bylo možné, Bilbo se Thorinovi vytrhl a s nohama opět na pevné zemi se na něj osopil: „Co to mělo znamenat?! Proč jste to udělal?!“

Thorin zlostně přimhouřil oči, tvář olemovanou tmavými vlasy odlitou jak z nějaké slitinové masky. Ne, vlastně ne masky, spíše soptící vzteky, záští, nenávistí tak velkou, až musel malý hobit ustoupit o krok dozadu, jak to na něj doléhalo ve vlnách.

„Proč jste to udělal?“ ozval se znovu, o dost méně výbojně. Teď zněl spíše ublíženě, truchlivě, zatímco hleděl na krále trpaslíků, který si ho měřil s odstupem a s tím stále stejným výbušným výrazem.

„To mi řekněte vy!“ utrhl se na něj nakonec Thorin a vztekle přitom zafuněl.

„Já se ptal první!“ nedal se hobit zastrašit. Nedávalo to… nedávalo to smysl. Zavrtěl hlavou a sklopil zrak. Thorin mu stejně nic neřekne. Byl prostě takový. Tajuplně uzavřený. Jako skála. Oproštěný od… ode všeho. Téměř vždy. Až na ty okamžiky, kdy… kdy jeho oči prostoupilo to zvláštní teplo, hřejivé teplo, a Bilbovo srdce se tím pohledem zatetelilo náklonností. Ale to se v tomto případě nekonalo. Ne.

Otočil se a zahleděl na obzor ke slunci. Slavili celý večer i celou noc a teď… teď po tom všem dobrém a radostném nastalo opět pochmurné ráno. Povzdechl si a ohlédl se na trpaslíka, jen napůl, přes rameno. „Chtěl jsem… chtěl jsem jen tančit…“ vyslovil tiše a svěsil hlavu, „prostě tančit…“ Pak ji ovšem zvedl a znovu se zadíval na krajinu pokrytou zvedající se ranní mlhovinou. „Tanec je…“ pousmál se, ale byl to smutný úsměv u jinak veselého půlčíka, „víte, tanec je pro hobity důležitý. Je to jako… chm… jídlo nás zasytí, květiny potěší zrak a čich, ale tanec, ten rozproudí krev v našich tělech tak, až srdce buší a duch je povznesen. Chvíle, kdy se můžeme smát, dotýkat se bez zábran, vířit v kole. Nespoutaně. Je to jako volnost. Ano, volnost, víte?“ pokývl a znovu se na trpaslíka, který tam v tu chvíli jen strnule stál, na krátko zahleděl.

„Ale proč ten elf… Bilbo, proč právě on?“ ozvalo se za ním po chvíli a hobit si posměšně odfrkl, aniž by se na Thorina otočil.

„On tančil, já to chtěl, je to tak složité?“ hlesl hobit na svou obranu, ale i jeho uším to znělo tak nějak kňouravě. Promnul si roztržitě ruce a zastyděl se nad sebou. Když on… duši půlčíka nelze poručit tak snadno a on opravdu moc chtěl. Vydržel to až do rána, bavil se jinak, ale pak, když přišli Kili a Fili a ještě ho vyzvali…

„Měl jste říct někomu jinému… měl jste říct mě,“ zaslechl za sebou mručivě a on se pod silou těch slov zachvěl, jako by se Thorin opíral svým hrudníkem o jeho záda.

„Měl jsem… co?“ Zprudka se na něj obrátil. „Vy netančíte,“ oznámil mu do očí.

„Netančím,“ přisvědčil král zcela vážně. „Netančil jsem, ale to…“ spojil svůj pohled s Bilbovým pro důraz svých slov, „ale to neznamená, že se to nemůže změnit.“

Bilbo zamrkal, jeho oči nechápavě klesly níž, někam na Thorinovy vousy, jako by nedokázal pochopit, co právě slyšel. Ale pak je opět zvedl. „Nerozumím,“ šeptl a pak si odkašlal. „Proč byste to dělal?“

Ta otázka vyvolala na Thorinově tváři pousmání, sice drobné, ale bylo tam. A skoro jako by se v modrých očích objevily i šibalské jiskřičky. Ale to si Bilbo jistě jen představoval. Ano, to jistě ano. Vypadalo to tak. Tedy, do té doby, než Thorin prohlásil: „Zvykl jsem si na našeho… na svého zloděje a nenechám si ho nikým vzít, i kdyby to znamenalo, že budu muset…“

„Tančit…“ vydechl půlčík jen napůl nejistě, než se na jeho tváři objevil drobný úsměv, „že budete muset tančit.“

„Ano,“ přitakal trpaslík, pohled v tu chvíli mírný, jako by očekával verdikt a přijal, jakýkoliv bude vyřčen. Přesto Bilbo vlastně nevěděl, co říct…

Stál nerozhodně, myšlenky příliš chaotické, než k němu trpaslík natáhl dlaň a necharakteristicky měkce řekl: „Zatančíš si se mnou, Bilbo?“

A hobit vykulil oči a zároveň se nervózně rozhlédl a začal koktat: „Ehm, ano… no… tedy… tady? Teď?“, jen aby byl umlčen pevným úchopem za ruku a následně i kolem zad.

A pak už nebylo úniku.

Protože prožitý tanec… jakkoliv podivný, kroky pomalé v tiché hudbě ozývající se jen zdálky, doteky zřídkavé a opatrné… zůstával prožitým tancem, zejména když byl sdílen s drahou osobou.

A to si v tu chvíli uvědomovali oba.

 

KONEC

Komentáře   

 
0 # Lanevra 2015-03-02 16:31
Nejraději mám tu část, kde je porovnání mezi tím, co je realita a co je to, co vidí Thorin. :D To podle mého docela hodně Thorina definuje a je to velká zábava. :-D
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2015-03-02 19:48
No ano, to mě (jeho) něco asi osvítilo :lol: :lol: S Thorinem je zábava vždycky, ale hlavně v kombinaci s Bilbem;-) Díky!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Abequa 2015-03-02 18:06
Mrawwwwwww miluju Bilba a miluju Throina... Ta jeho neskutečná majetnickost... Boží prostě boží, dokonalé... Netančím, ale to neznamená, že se to nedá změnit...
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2015-03-02 19:49
Hihi, tak to jsem ráda. Trpaslík prostě musí vlastnit, jinak by to snad ani nešlo... ;-) Díky.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Ror 2015-03-02 21:40
Začátek mě zasnil, prostředek rozesmál a na konci mi roztálo srdce ... „Měl jste říct někomu jinému… měl jste říct mě," :-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2015-03-03 17:30
:-) :-) Díky;-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Pet 2015-03-02 22:45
Ti dva jsou spolu prostě dokonalí.....ví c víc víc
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2015-03-03 17:30
Díky;-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # anni 2015-03-03 15:15
naprosto super!!! miluju Thorina....tu jeho naprostou touhu vlastnit :lol: v kombinaci s Bilbem jsou dokonalí.
Prosím piš další ;-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2015-03-03 17:31
No ano, vlastně jsou pro mě taky nejlepším párem z mnoha důvodů;-) Díky moc!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # hatake.jane 2015-03-03 17:08
Děkuji za tak krásnou povídku a hlavně za to že ti tři přežili :) většinou lidi píšou povídky o putování než o konci :)
Moc pěkný těším se zas někdy na dalsi :)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2015-03-03 17:32
No, já to mám asi spíš naopak, ale těžko říct;-) Každopádně mám ještě něco v šuplíku a několik nápadů v zásobě, ale nějak se k tomu psaní prostě musím dostat... :lol: Díky ;-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # LH 2015-03-04 17:20
Naprosto geniální !!! :lol:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2015-03-23 16:31
Joj, tak to jsem ráda. Díky!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Tesska 2015-03-04 22:03
Jooooj, krásne! Thorin vie rozhodne ohúriť! Je to trpaslík so srdcom na správnom mieste :D Ďakujeeeem! :heart: :P
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2015-03-23 16:32
Thorin je... Thorin! On je tak neuvěřitelně nanervyjdoucí a přesto ho prostě nelze neobdivovat;-) :heart: Díky!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Nade 2015-03-05 16:31
Líbí se mi, že Thorin je muž (trpaslík) činu. Děje se něco, co se mu nelíbí? No tak hybaj to napravit, a pěkně podle svého. :lol:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2015-03-23 16:32
Och jistě, jak jinak taky;-) A navíc je král - a králi nikdo pod nosem takové nepravosti dělat nebude! :lol: :heart:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Brandivina 2015-03-14 12:09
:lol: Překvapivě fresh, skvělé, pobavilo i rozněžnilo.Ty prostě umíš navodit přesně to, co chceš, aby čtenáři cítili když čtou tvoje věci.
Díky moc !
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2015-03-23 16:33
Och, tak tento komentář mě opravdu velmi potěšil! Děkuji moc, snažím se;-) :heart:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
   

Statistiky

Návštěvníci
1575
Články
1295
Odkazy
34
Počet zobrazených článků
3260809
   

Toplist

TOPlist

   
   

Patolozka.drabbles.cz

patolozka.drabbles.cz