Aktuálně probíhá přesun stránek na novou doménu.Pat.

 

 

   

Přihlášení  

      

    | 
   

Online uživatelé  

Žádné
   

Prohlášení  

Na těchto stránkách najdete příběhy z různých fandomů, práva na neoriginální postavy jsou vyhrazena jejich autorům, práva na ostatní postavy náleží autorům děl.

Uveřejněné povídky dominantně popisují příběhy mezi postavami stejného pohlaví, uvědomte si to, prosím, než se začtete. Byli jste varováni.

 

   

Za všechno může sníh 11 - A to jsem se tolik snažil

Hodnocení uživatelů:  / 1
NejhoršíNejlepší 
Podrobnosti

ZVMS

Za všechno může sníh

Autorka: Claire; Beta-read: Vendea

Postavy v tomto příběhu jsou majetkem JKR, autorky ságy Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladů různých jmen, názvů a míst patří pánům Medkům, kteří tuto ságu přeložili do češtiny a paní Petrikovičové a paní Kralovičové, které ji přeložily do slovenštiny. Autorská práva k povídce vlastní Claire, která napsala tuto fanfiction. Tato povídka nebyla napsaná za účelem zisku.

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

11. kapitola – A to jsem se tolik snažil

Harry

Merlinečku, nevíte náhodou někdo, co může být závadného na otázce, zda by dokázal vymyslet kouzlo s takovými a takovými účinky? Co by mělo to kouzlo umět, to mne napadlo během pár vteřin, ale hezkých pár hodin jsem strávil přemýšlením o nejvhodnější formulaci té otázky. Bylo mi jasné, že víc než jednu příležitost nedostanu, a tak musím zaujmout na první pokus. Jak to tak vypadá, asi jsem to s tím formulováním přehnal, protože se na mne díval, jako kdybych mu důvěrně sdělil, že chci k vánocům plyšového upíra v životní velikosti. Že máte podobný pocit? No dobrá, dobrá, tak já to nějak vysvětlím. Bochánky se vážně povedly, chutnaly skvěle… ne, to s tím nesouvisí… nebo možná jen částečně…

Prostě, když jsem za ním přišel do laboratoře, tak mne hned hnal pryč i s doprovodnou přednáškou o případné kontaminaci. A to jsem si naivně myslel, jak dobře a nenápadně jsem ten tác neumístil. Na druhou stranu, jeho všímavost měla i své výhody. Že by mne někdy jen tak, z ničeho nic, pozval do svého soukromého stanu,  posedět a pokecat, to teda rozhodně nehrozilo.  A vida, stačilo něco vonícího a k snědku a všechno bylo jinak. Teda aspoň si myslím, že to bylo tím... nebo že by přece jen byl zvědavý na ten můj skvělý nápad? I to je určitá možnost, zejména proto, že se prakticky hned začal shánět po podrobnostech.

Noo, a když jsem mu teda stručně (k tomu jsem byl, prosím, důrazně vyzván) řekl, zda by byl schopen vymyslet kouzlo, které by fungovalo jako vysavač, tak to nějak neustál. Doslovně. Je pravda, že takhle jsem to zrovna říct nechtěl - neznělo to ani dost odborně, ani .... připadal jsem si pod jeho nevěřícným pohledem jako idiot. A to, že pořád mlčí a jenom zírá, mi ten pocit nijak nevylepšuje. Bylo by možné, aby nevěděl, co je to vysavač?

"Pane?" začal jsem opatrně. "Víte, taková ta věc, co se používá..."

„Ovšemže vím, co je vysavač, Pottere" vyštěkne a opět mne nenechá domluvit. "Patrně jste už byl informován o skutečnosti, že můj otec byl mudla."

"Ovšem, pane, promiňte, nechtěl jsem..." učiním nevalný pokus o omluvu, ale opět mi není dopřáno.

"Rovněž pak byl tyran, alkoholik a despota. A moje matka nesnášela mudlovské domácí spotřebiče. Tudíž jsme tento předmět nikdy doma neměli ... ale Evansovi ano. Byla to zřejmě nejoblíbenější hračka vaší tety - kdykoliv jsem k nim byl pozván, luxovala."  Najednou se odmlčel, výraz trochu zjemněl, v očích skoro zasněný pohled - ztracený ve světě vlastních vzpomínek. Až za nějakou chvíli opět promluvil, hlas zabarvený nostalgií. "Cítil jsem se u nich vždycky moc dobře."

Je mi naprostou záhadou, jak se mohl cítit dobře někde, kde byla Petunie - ať už s vysavačem nebo bez něj. Ani jako mladá nebyla příjemnější, nežli to vydání, co jsem měl tu pochybnou čest poznat na vlastní kůži - nakonec, viděl jsem ji v jeho vzpomínkách. A pokud tomu tak opravdu bylo, pak jeho vlastní domov musel být peklo.

Nejspíš potřebuje ten nápor vzpomínek něčím neutralizovat, protože přivolal lahev Ogdenské starorežné a sklenku. Hlasitě jsem polkl, bochánků jsem spořádal požehnaně a potřeboval bych je něčím zapít – jenže očekávat u Severuse Snapea dýňový džus… Pátravě se na mne zadíval a po krátkém zaváhání přivolal druhou sklenku, kam nalil tak na prst brandy – o dost méně, nežli popřál sobě. Váhavě ji ke mně posunul spolu s otázkou „Jste doufám už zletilý, Pottere?"

„Ovšem, už skoro rok,“ potvrdil jsem hrdě. „Navíc se nedomnívám, že by Ministerstvo…"

„Na Ministerstvo zvysoka kašlu,“ zavrčel, „ale nemám nejmenší chuť absolvovat kárný pohovor s Minervou. Obávám se, že jste zvládl tou nesmyslnou adorací Chlapce-který-přežil nakazit už i skřítky,“ zamumlal za chvíli, poté co polkl zbytek už ani nevím kolikátého bochánku. Ve tváři má výraz téměř blažený – kdyby to tedy u něj bylo možné. „Ve srovnání s těmi blafy, co momentálně servírují ve Velkém stanu, je tohle mana nebeská.“

„Skřítky? Ale to nepekli skřítkové, to jsem pekl já,“ ohradím se, když mi to dojde.

„Jak prosím?“ Teď se tváří téměř zděšeně a pohledem bedlivě propátrává poslední kousky, ležící na tácu. „Chcete mi tvrdit, že…tomu prostě nedokážu bez problémů uvěřit, že někdo s vašimi mizernými výsledky při Lektvarech dokáže připravit toto. Jak je to možné?

„Co myslíte?“ kontruji drze, alkohol zřejmě skutečně odstraňuje zábrany, ale i tak téměř s jistotou očekávám výbuch.

Namísto toho se na mne ušklíbne. „Že by vaše teta a strýc byli lepší učitelé než já?“ Merline, kombinace alkoholu a toho jeho modrého zázraku bude nejspíš nebezpečná, když profesor Snape začíná trousit vtipy. Kopne do sebe zbytek nápoje a přes okraj skleničky na mne mrkne. Definitivně je nebezpečná – mně způsobuje zrakové přeludy. Není přece možné, aby na mne mrkal, že ne? Tedy za normálních okolností a v reálném světě.

"Tak se vraťme k tomu vašemu vysavači," vytrhne mě ze zmatených myšlenek. Je mi jasné, že nedokážu všechno vysvětlit na takové úrovni, jakou by si představoval, a tak se na to rovnou vykašlu.

"Myslel jsem něco jako obdobu Patrona ... štít, který by vysál a pohltil zbytky černé magie, bez ohledu na to, jaké kletby to byly, a nakonec by se dokázal sbalit a obsah uzavřít do otrocké koule."Vychrlím to jedním dechem, bez velkého přemítání a čekám.

Slyšitelně lapne po dechu. "Kde, u Merlina, jste se dozvěděl o něčem takovém, jako jsou otrocké koule?" 

"Občas jsem četl knihy … vážně, nejenže umím číst, ale dost často skutečně i čtu … samozřejmě, že raději to, co mne baví a zajímá … není to jenom famfrpál,“ nečekám na nějakou ironickou poznámku a upřesním raději hned. Zase jednou mi nečiní nejmenší problém rozluštit jeho výraz. „A v knihovně Blacků jsem našel spoustu užitečných knih – kde jsem se asi naučil tolik obranných kouzel, když profesoři stáli za prd? Tedy, kromě vás, pane," dodám zatraceně rychle, nežli stačí vybuchnout.

"A taky jsem četl učebnici Prince dvojí krve," dodám tišeji, "tak se mi nepokoušejte namluvit, že nejste ten pravý pro vymýšlení  kouzel a neposílejte mne za Kratiknotem."

Nevím, jestli bylo nejšťastnější tu knihu vůbec zmiňovat. Připomněl jsem mu ji, logicky jí tedy chce zpět. Originál sice shořel, ale mám kopii - ovšem ani té se mi nechce vzdát. Vymluvím se tedy na to, že ji mám na Grimmauldově náměstí a při nejbližší vhodné příležitosti mu ji donesu .... ovšem mezitím si ještě jednou procvičím kopírovací kouzlo.

" Co musí mít člověk, aby dokázal vymýšlet kouzla? Kromě motivace?" vážně mne to zajímá, třeba už jen proto, že on se ale vůbec netváří, že by se nějakého vymýšlení chtěl ujmout. A mně naopak ten nápad připadá vynikající, přinejhorším bych se tedy mohl pokusit já ... ale musím alespoň vědět jak.

"Talent, to bezesporu, a ten z knih nevyčtete a nedá se naučit. Nadstandardní znalosti různých oborů, odvahu experimentovat,“ vyjmenovává zamyšleně a skoro by se dalo říci, že sám pro sebe. Skoro … protože v okamžiku, kdy jsem se začal tvářit nadšeně při zmínce o odvaze, okamžitě přísně dodal „a dostatečně silný pud sebezáchovy. Je naprosto nepřípustné, aby experimenty byl kdokoliv zraněn. Tvůrce s tímto rizikem musí počítat, ale měl by se snažit nejrůznějšími bezpečnostními opatřeními snížit nebezpečí na minimum. Mrtvý kouzelník nebude mít z vydařeného kouzla žádný užitek, i kdyby bylo sebegeniálnější. Je vám známo, pana Pottere, které z vyjmenovaných požadavků zcela jistě nesplňujete?“

Bylo mi to jasný, a taky mě to drobátko naštvalo, ale – a jsem na sebe zatraceně pyšný – dokázal jsem se zatvářit zkroušeně. „Právě proto jsem chtěl, abyste to kouzlo zkusil vymyslet vy, pane. Všechny ty věci, co jste říkal …noo, vy je všechny splňujete … nadstandardně.“

Pátravě si mne prohlížel a vsadím se, že si přitom myslel, že si z něj chci dělat srandu. Jenže já jenom v praxi zkoušel pravdivost Hermionina tvrzení, že každý chlap je ješitný a když po něm něco chceme, je nutno mu nezřízeně, leč decentně a nenápadně lichotit. Teda – ona k tomu měla ještě spoustu dalších řečí, upřesnění a vysvětlivek, ale tohle bylo to nejpodstatnější. A hlavně to fungovalo … možná … snad … alespoň doufat můžu, Hermiona přece má vždycky pravdu a své nejlepší kamarádce, teda Ginny, by neradila špatně. Nemohla totiž tušit, že jako na potvoru jsem v takových chvílích zrovna procházel kolem, pod neviditelným pláštěm, pochopitelně.

"A protože už nehrozí, že bychom lektvary a přísady mohli nějak ohrozit," dodal s téměř lítostivým pohledem na prázdný tác, "přesuneme se opět do laboratoře, ta práce tam se sama neudělá…" dodal, jako by předchozí diskuse snad ani neexistovala.

Tak jo, zase plátkovat, sekat, drtit - ani v nejmenším by mi to nevadilo, kdyby jen dal najevo nějaký zájem... Nejsem tak naivní, abych očekával, že můj návrh přijme s nadšením a okamžitě začne na vhodném kouzle pracovat, ale ... mlčí, nos téměř ponořený v jednom z kotlíků. Bublá v něm lektvar, jaký jsem ještě neviděl, moje přítomnost je patrně zapomenuta.

"Víte, kolik by to ušetřilo času?" troufnu se zeptat po nějaké chvíli, kdy už mlčení váží nejmíň tunu. "Dokonce ani většina profesorů zcela určitě nezná všechny potřebné protikletby, takže budete buď muset dělat všechno sám, a nebo je neustál chodit kontrolovat, což bude jenom další zdržování. A navíc to může být nebezpečné..."

"To máte naprostou pravdu, Pottere," zareaguje se zlomyslným úšklebkem. "Ani netušíte, jak velkou. Jen si vzpomeňte na drobnou nehodu, která postihla slečnu Grangerovou."

Když vynechám Snapea samotného, tak si nedokážu představit někoho zodpovědnějšího a opatrnějšího, než je ona, a přesto … Chápu, že snaha vyniknout za každou cenu a přehnané zdůrazňování chytrosti nedělá z těch, kdo je dávají na odiv, osoby zrovna oblíbené – ale je to už řadu let moje kamarádka … a ne že bych neměl žádné výhrady, to zase ne. Jenže kamarádi by si měli pomáhat…

Pokusím se orodovat za nějaký lektvar na rychlejší vrácení hlasu, ale je neústupný. Tvrdí, že každý prohřešek, a to neuposlechnutí JEHO pokynů bezpochyby je, musí být přiměřeně potrestán. Ta doba podivné skoro důvěrnosti ve vedlejším stanu je nenávratně pryč a přistihnu se při úvaze, zda se mi to celé vůbec jenom nezdálo.

Kdepak, Harry, nepřesvědčíš ho, i kdybys duši vypustil. Neustoupí ani v jednom případě. Promiň, Hermiono, ale kdybych si měl vybrat, o který ústupek z jeho strany bych stál víc, vyhrálo by kouzlo. Už zase mne ignoruje, mračí se a o něčem usilovně přemýšlí – klidně bych dal třeba sto galeonů, kdybych mohl vědět o čem.

Kupodivu se to po nějaké době (mně připadá asi jako věčnost) dozvím, a zadarmo.

„Domnívám se, že pro dnešek těch ingrediencí už bude uspokojivé množství, takže můžete skončit, pane Pottere. Jistě se budete rád věnovat něčemu zábavnějšímu. Ale ještě než odejdete …  i když jste mi dnes nepřímo potvrdil, jak nevalné je vaše mínění o mých pedagogických schopnostech…“ Zvláštní, říká to tak nějak neochotně, skoro jako proti vlastní vůli – no to jsem teda fakt zvědavý, co z něj vyleze.

 „ Životní zkušenosti člověka dvakrát tak starého snad zpochybňovat nebudete. S ohledem na situaci, jejímž jsem byl nedobrovolným svědkem, bych vám dal jednu radu.  Bylo by pro vás nanejvýše užitečné, kdybyste dal nějakým vhodným způsobem v obecnou známost pravdu o vašich preferencích.“ No potěš koště – tak tohle jsem teda rozhodně nečekal, slušná podpásovka, to vám řeknu… vlastně neřeknu, co se na to dá říct … Takže se nezmůžu ani na slovíčko a jen na něj vytřeštěně zírám. Pochopitelně si to vyloží tak, že jsem jeho radu nepochopil a s netrpělivým výrazem se rozhodne ještě pro upřesnění.

„Decentní náznaky jsou pro vás patrně nedostačující, Pottere. Řeknu to tedy jinak. Zatím jsou prázdniny a byl jste tudíž nucen čelit pouze nepříliš vybíravému nátlaku slečny Weasleyové, který by sám o sobě mohl být zničující. Ovšem se zahájením nového školního roku se tady objeví mnohem větší množství děvčat, přesvědčených o tom, že jste vhodným objektem pronásledování, výhodnou partií jen a pouze pro jednu každou z nich. Jestliže ovšem v té době už bude obecně známo, že dáváte jednoznačnou přednost mužům, počet lovkyň se výrazně zredukuje  - v podstatě na pár dívek s utkvělou představou, že ony jsou ty pravé, které dokáží vaši orientaci změnit pro ně výhodným směrem. Věřte mi, budete to mít o hodně jednodušší – gay komunita tady v Bradavicích je nepoměrně menší, tolerantnější a méně urputná.“ Vyčkávavě na mne hledí, zjevně doufá, že už mi to docvaklo.

U všech kouzelnických bohů, vůbec mne nenapadlo, že si z toho mého rozhořčeného projevu k Ginny vyvodí  zrovna tohle, ostatně docela správně … a taky jsem až doteď vůbec neuvažoval o tom, že v Bradavicích nějaká gay komunita je – nějak na to nebyl čas, víte? Jeho informace jsou určitě přesné a správné, jako vždycky, a nejspíš ničemu neuškodím, když o nich budu přemýšlet … později. V současné chvíli mne zaměstnává jediná myšlenka – to by přece nebyl Snape, aby neměl poslední slovo. Dostatečně zmatený vypadnu, dokonce bez pozdravu, směr vlastní postel, i když mám pocit, že toho dneska moc nenaspím. Rozhodně budu mít o čem – už zase, sakra - přemýšlet… minimálně tedy o tom, proč se vůbec stará…. Moc rád bych si myslel, že na šoky způsobené tomu druhému je to dneska 1 : 1, jenže asi není… on určitě bude spát, teda až si konečně lehne, rozhodně nebude o ničem dumat … zatímco já…

 

 

Komentáře   

 
0 # Sitara 2013-07-12 13:44
Uh-uh, ten Severus má ale pozorovací talent :lol: A nezdráhá se Harrymu v tomto ohledu ani poradit :lol: Krásně ho zaskočil :D
Líbilo se mi, jak byl Severus překvapený tím, že bochánky upekl Harry. Kdyby to byl věděl, jistě by je neprohlásil za božskou manu takhle na plnou pusu :lol:
Nápad s vysavačem (a ty otrocké koule) je zajímavý, jsem zvědavá, jestli to Sev jen neodmávne a jestli se do vymýšlení kouzla opravdu pustí.
Pobavilo mě:
"...Byla to zřejmě nejoblíbenější hračka vaší tety - kdykoliv jsem k nim byl pozván, luxovala.“
"...protože se na mne díval, jako kdybych mu důvěrně sdělil, že chci k vánocům plyšového upíra v životní velikosti." :D
Krásná kapča, jsem zvědavá na Severusův pohled ;-)
Děkuju Claire :heart:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Claire 2013-07-12 17:42
Noo, máš zřejmě pravdu - pokud by znal autora, označil by bochánky přinejlepším za ucházející a výraz by vyladil do módu "přemáhám se, abych neurazil".
Co všechno povstane z akce "nejoblíbenější hračka tety Petunie" se docela určitě dozvíte - i když ne úplně hnedlinky ... bude to trochu na etapy - i při Seeverusových schopnostech to bude chvíli trvat ... ;-)
Díky za komentík. :heart:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # scully 2013-07-12 16:11
Moc pěkná kapitolka, líbilo se mi jak Harry nečekal,že mu Severus řekne o jeho preferencích. Jsen zvědavá jak se jeho nápad rozvine.Díky za kapitolku a těším se na další díl
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Claire 2013-07-12 17:45
Cožpak by někdo dokázal zahodit takovou krásnou přihrávku na smeč? Hezké od Seva, že to nevybalil hned po odposlechnutém "rozhovoru", ale počkal si na příhodný moment, aby zvýšil dramatický efekt. :lol:
Nápad, stejně jako poupátko, se rozvíjet bude ... kdoví, zdali nakonec Harry nebude litovat, že si s tím vůbec začínal... :lol:
Děkuju za komentík. :-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Agnes 2013-07-12 17:09
Souhlasím se Sitarou. Tyhle hlášky mě taky dostaly. Řekla bych, že Severus je dost mimo. Samozřejmě se není čemu divit při tom tlaku, pod kterým je, a jeho stavu, který odmítá zohledňovat.

Jen mi tam neseděl tan rozhovor o Hermioně. V minulé kapitole se odehrával ve Snapově soukromém stanu, ještě před Harryho šokující otázkou. A najednou se o ní znovu baví, až když vaří lektvary a Harry je překvapený, že se jí něco stalo.

A Severusova rada na konec byla opět skvěle mířená. Sev to ani jinak neumí :lol: Vůbec se nedivím, že Harry byl naprosto mimo :-)

Moc se těším na pokračování :roll:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Claire 2013-07-12 17:38
Jejky, za ten odstaveček se omlouvám - mezi minulou a dnešní kapitolou jsem měla víc jak měsíc odstup (jaksi tam zůstal "přeteklý" a zapomněla jsem ho vymazat). Tudíž překvapení se nekonalo, ale orodování za nějaký ten speciální lektvárek proti němotě, to už ano. ;-)
Severus je vždy skvěle informovaný a i z pouhého náznaku si dovodí vše ... no, a logicky nedokázal odolat, aby se neblýskl ... a taky neuvedl Harryho do rozpaků, že? Taková skvělá příležitost... :lol:
Díky za komentík. :-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # kamci 2013-07-12 18:51
zajímavý nápad s tím vysavačem, jsem zvědavá, s čím Sev nakonec přijde. Jeho překvapení nad Harryho kuchařskými schopnostmi je taky skvělé. Přemýšlím, jestli Harry opravdu rozhlásí svou orientaci, až se ovšem vzpamatuje z toho šoku :D
krása, díky
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Claire 2013-07-14 12:46
Sev určitě něco vymyslí - určitě neplánuje strávit likvidací pozůstatků Bitvy každý den do sto třiceti let svého věku... :lol:
Ale, pochopitelně, nejdřív bude Harryho dusit - za srzost, že na něco takového přišel zrovna on, že? :lol:
Díky za komentík. :-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Lachim 2013-07-17 18:54
Krásný díl. Chlapci se prostě vzájemně neustále překvapují. ;-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2013-07-24 17:08
Teda ten Severus Harrymu ale dává... Jako kdyby nebyl zmatený už dost sám ze sebe... A nějaký spánek je ten tam. Však není důležitý, že? Ale Harry je šikulka, jen tak se nedá a ještě k tomu vymýšlí takové šikovné zlepšováky:-) Díky moc!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
   

Statistiky

Návštěvníci
1680
Články
1295
Odkazy
34
Počet zobrazených článků
3503412
   

Toplist

TOPlist

   
   

Patolozka.drabbles.cz

patolozka.drabbles.cz

 

   

Všechna práva vyhrazena Patoložce. Stránky vznikly v roce 2012. Kontakt: patolozka86(at)gmail.com