Aktuálně probíhá přesun stránek na novou doménu.Pat.

 

 

   

Přihlášení  

      

    | 
   

Online uživatelé  

Žádné
   

Prohlášení  

Na těchto stránkách najdete příběhy z různých fandomů, práva na neoriginální postavy jsou vyhrazena jejich autorům, práva na ostatní postavy náleží autorům děl.

Uveřejněné povídky dominantně popisují příběhy mezi postavami stejného pohlaví, uvědomte si to, prosím, než se začtete. Byli jste varováni.

 

   

Část desátá - Jsou ti mudlové normální? 1/2

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 
Podrobnosti

OSNNB

Opravdu se nemusí nikdo bát?

Autorka: Claire; Beta-read: Vendea

Popis příběhu: Volně navazuje na článek Kdopak by se Vánoc bál aneb… od Pat.

Postavy v tomto příběhu jsou majetkem JKR, autorky ságy Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladů různých jmen, názvů a míst patří pánům Medkům, kteří tuto ságu přeložili do češtiny a paní Petrikovičové a paní Kralovičové, které ji přeložily do slovenštiny. Autorská práva k povídce vlastní Claire, která napsala tuto fanfiction. Tato povídka nebyla napsaná za účelem zisku.

xxxxxxxxxxxxxxx

 

Jsou ti mudlové normální? Část první

 

Velikonoční pondělí, den výpravy, se tedy moc jarně nevyvedl, na všech loukách kolem Bradavic leželo dobře půl metru sněhu, foukal nepříjemně mrazivý vítr – ale většině shromážděných před školou to příliš nevadilo. Ředitel sálajícím nadšením hravě zastoupil chybějící sluneční paprsky, studenti se těšili na nové, neobvyklé zážitky – ano, i oni už měli své zkušenosti s kvalitou nápadů hlavy školy. Profesorský sbor skrýval nedostatek nadšení za maskou profesionálního zájmu o blaho studentů, a tak jediný, kdo si mohl dopřát luxus tváře zobrazující skutečné pocity, byl Severus Snape – a dopřál si ho měrou vrchovatou. Znechucený výraz, rty opovržlivě zkřiveny, kráčel pevnými kroky k Zapovězenému lesu. Harry vedle něj téměř poskakoval nadšením, rovněž nepředstíraným, a těšil se, jak se Severusem stráví pár hodin ve zcela jiném prostředí. Jakmile se dostanou z Bradavic, Sevova nálada se vylepší – o tom byl nezvratně přesvědčen. Ostatně, mohla by se vylepšit hned, kdyby se starší kouzelník zaposlouchal do ředitelova projevu – všechny ty zmatené pokyny a údaje o barvě vajec, číslech, losování do jednotlivých družstev a ještě složitější postup, kterým si budou své ovečky vybírat jednotliví profesoři – vedoucí… Harrymu z toho šla hlava kolem. Severus by měl přímo jásat, že díky Harryho jasnozřivému nápadu tomu peklu unikne. Žádné jásání se k zelenoočkově smůle nekonalo, Severus neposlouchal. Co nejrychleji se snažil dospět k hranici, za níž je možné se přemisťovat, a v zádech stále nepříjemně cítil pátravý a nedůvěřivý pohled starého muže. Což byl přesně ten důvod, proč s sebou vláčeli jakýsi podivný chlupatý úbor a obrovský koš, naplněný až po okraj nesmyslnými sladkostmi. To všechno včera operativně zajistil mladší kouzelník s nadšenou pomocí Hermiony Grangerové v mudlovském Londýně. Severus k veškerým přípravám hodlal přispět pouze precizními lektvary – mnoholičným a tlumočnickým, což se minule velmi osvědčilo, vzhledem k mizivé úrovni znalostí anglického jazyka, kterou ti mudlové disponovali. A také pečlivě střeženými přísadami, schovávanými právě pro takovou mimořádnou příležitost. No řekněte, jaká je asi tak pravděpodobnost, že mudlové z nějakého malého města kdesi ve střední Evropě poznají jiné mudly, pocházející prokazatelně z Londýna?

 

Konečně překročili hranici. „Severusi, a co lektvary?“ pokoušel se připomenout svou přítomnost mladý Nebelvír. „ Raději až na místě,“ zavrčel oslovený. „Sice máme zajištěnu prodlouženou trvanlivost, ale po minulých zkušenostech budu vděčný za každou časovou rezervu - i kdyby to mělo být jen pár minut.“ Po těchto slovech následovalo už jen dvojité Prásk a za nějakou chvíli se oba kouzelníci objevili v odlehlé části parku, kde při svých předchozích návštěvách nikdy nepotkali živou duši. Zde plánoval Severus naposledy v klidu probrat strategii a rovněž zkonzumovat připravené lektvary. Plány však byly hrubě narušeny – jakmile kouzelníci vystrčili hlavu z křoví, zjistili, že těch pár jindy pustých a prázdných laviček okupují skupinky výrostků, výhradně mužského pohlaví, halasící a mávající jakýmisi podivnými spletenými předměty, hodně vzdáleně připomínajícími hůlky velikosti XXXL. Notně a často upíjeli z lahví nejrůznějších tvarů a patrně i rozmanitého obsahu a k porozumění siláckým řečem, které vedli, nestačil našim kouzelníkům ani tlumočnický lektvar.

 

Aniž by se snažili pochopit, o co se tady vlastně jedná, pokusili se co možná nejnenápadněji zmizet a možná by se jim to i podařilo, kdyby pozornost jedné skupinky neupoutal koš a jeho pestrobarevný obsah. „Týý vole, čum na to. OMG, kde ste byli, že už máte tolik nahrabáno? A čekuj tu kvalitu, vidíš to, ty krávo. Samej Švajc a jiná nóbl cizina. Počkejte, kam dete, snad byste se mohli aspoň podělit, néé?“ Tolik ilustrativní vzoreček výkřiků, jimiž byl urychlený „nenápadný“ odchod provázen. A rychlost chůze, kterou Severus nasadil, nezmírnili dřív, nežli se ocitli na dohled už známého obchodního centra.

 

Jakmile Severusovi rychlou chůzí rozbouřený dech dovolil, okamžitě začal Harrymu vyčítat.

 

„Jaká škoda, že jsi neuznal za vhodné obětovat alespoň chvilku svého vzácného času, aby ses poučil o mudlovských zvycích. Slečna Grangerová by tě zcela jistě ochotně zahltila podrobným výčtem, včetně národnostních rozdílů, a my bychom teď nemuseli vypadat jako páreček idiotů. Nesnáším, když na mne někdo takhle civí,“ vztekal se lektvarista a pohodil hlavou směrem k několika skupinkám nákupuchtivých návštěvníků, spěchajícím z parkoviště. Harry se zahleděl naznačeným směrem a opravdu – i jemu připadalo, že si je ti mudlové nějak podivně pozorně prohlížejí a cosi mezi sebou konzultují. Nakonec tomu však přestal věnovat pozornost, protože Severus pokračoval ve své řeči.

 

„Jen pro jistotu, a speciálně pro tebe, zopakuji náš další postup. Teď vejdeme dovnitř, dojdeme k tomu Stromu, předáme košík a okamžitě odcházíme. Jestliže tato část operace proběhne hladce, jsem nakloněn tomu, abych uvažoval o návštěvě té bizarní věci, o které už takovou dobu básníš.“

 

„Myslíš KFC nebo MacDonald?“ rozzářil se Harry. V něco takového si netroufal věřit ani v těch nejoptimističtějších snech. Vzápětí mu však zmizel úsměv z tváře.

 

„No co je zase?“ podivil se Severus. „Nebo už o to nestojíš? Pak si rychle vymysli něco jiného, protože do Bradavic se dřív než večer vrátit nemůžeme. Bylo by to příliš nebezpečné.“

 

„Ale já… když… víš, Seve….,“ začal zmateně koktat mladý kouzelník a vysloužil si jeden velmi nevraživý pohled. „Totiž, když Minerva zjistila, že půjdeme sem, požádala mne, abych jí nakoupil nějaké čaje… a madam Hoochová chtěla něco ve sportovních potřebách a Hagrid…“

 

„U Salazara,“ zasyčel lektvarista vztekle, „nejsme tady jako nákupčí pro celé Bradavice. Prostě řekneme, že obchody měly zavřeno, protože mudlové mají na Velikonoce volno a nepracují. A teď už se konečně pohni, nebo tady snad hodláš zarůst do asfaltu?“

 

Konečně vstoupili do přízemí a zamířili povědomým směrem – jenže ouha. Místo Stromu přání naráželi jen na stánky s perníčky, nějakými podivnými dřevěnými předměty, co vyluzovaly příšerný řachtavý zvuk, pestrobarevnými stuhami a jinými látkovými nesmysly a hlavně – všude byla samá vejce, všemožných barev, různě dekorovaná, na ošatkách, v košících i zavěšená na zelených větvičkách….

 

„Ti mudlové jsou vážně neuvěřitelní. Pověz mi, Harry, k čemu jim mohou sloužit barevná vejce bez obsahu, pouhé skořápky?“ vrtěl nad tou záplavou nevěřícně hlavou mistr lektvarů. O hloubce jeho šoku svědčil fakt, že nedbal ani základní opatrnosti, nijak netlumil hlas a rovněž si neuvědomil, že díky tlumočnickému lektvaru hovoří jazykem, kterému všichni okolo rozumějí. Jestliže upoutali pozornost už na parkovišti, tady, v uzavřeném prostoru ještě nějak záhadně narůstala. Až natolik, že k nim pojednou přistoupila jakási tmavovláska v brýlích a roztřeseným hlasem slabší angličtinou koktavě požádala Severuse o autogram. Úžas mistra lektvarů byl nepopsatelný – naprosto přeslechl, jakým jménem byl osloven a fascinovaně sledoval, jak dívka odložil na podlahu nákupní tašky, z nichž se začaly sypat sladkosti podobného druhu, jakých měl on sám plný koš. Po chvíli zmateného přehrabování vytáhla z kabelky jakýsi sešit a podivnou barevnou tubičku, načež obé s vyčkávavým výrazem přistrčila Severusovi pod nos.

 

„Kdyby vás to příliš neobtěžovalo a mohl jste napsat For Wixie, pane Rickmane…“ pronesla žadonivě.

 

„Jak jste mi to řekla?“ našel lektvarista svou řeč. „Vypadám snad jako nějaký pan Rickman?“

 

„Právě, že ano,“ připustila dívka zdráhavě. Její jistota byla silně nahlodána. Přece jen, ač herce nesmírně obdivovala, její obdiv nezahrnoval víru v téměř nadpřirozenou jazykovou vybavenost, zahrnující i znalost českého jazyka.

 

„Tak aby bylo jasno, mladá dámo,“ pronesl Severus Snape ledově a pro jistotu přihodil vražedně varovný pohled, vyhrazený sériovým kotlíkovrahům, „s někým jste si mne spletla. Rozhodně vám nehodlám nikde nic podepisovat,“ doplnil ještě pro úplnost a demonstrativně se otočil k dívce zády.

 

„Toto je absolutní fiasko,“ sykl naštvaně směrem k Harrymu. „Měl jsi zjistit, zda tady ten Strom ještě bude, dřív než jsme celou tu šaškárnu spustili. Co teď s tím košem budeme dělat? Do Bradavic se s ním rozhodně vrátit nemůžeme… a jestli tady budeme ještě chvíli stát, tak nás někdo, nedej Merlin, ještě obviní, že jsme ty věci ukradli… zavolají mudlovské bystrozory, a máme průšvih mezinárodních rozměrů. Kingsley Pastorek zemře smíchy, tu radost mu rozhodně nehodlám udělat,“ dokončil rezolutně, popadl Harryho za ruku a vláčel ho postranním východem na parkoviště. Jejich odchod s úžasem pootevřenými ústy sledovala mimo jiných osob i sekretářka ředitele, která si zrovna mířila koupit něco k svačině. Otočila se na patě a rozeběhla se přímo do kanceláře.

 

„Pane řediteli, v přízemí je Alan Rickman!“

 

„Jo, a já mám vedle v kanclu Sněhurku a sedm trpaslíků a v šuplíku Angelinu Jolie. Kriste pane, ženská, uklidněte se. On vám ten blázinec s celebritama při předvánočním prodeji nestačil? Myslíte si, že je to vtipné? Řeknu vám rovnou, že není. Jestli máte halucinace z přepracování, tak si vemte dovolenou, pokud tedy nechcete skončit jak Vopršal.“

 

 

Konec 1. části

Komentáře   

 
0 # Vixen 2013-04-02 07:11
:lol: :D
Úžasné, naprosto úžasné. Já potkat Alana nebo Seva na vlastní oči, tak zarostu do asfaltu a ani se nehnu :oops:
:heart:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Claire 2013-04-02 18:50
Oh, děkuji.
Naprosto tě chápu ... jen mne tak napadá, co bys dělala, kdybys jednoho či druhého potkala dejme tomu na louce? :lol:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # neky 2013-04-02 17:01
Tak by mě zajímalo jak ten Vopršal skončil ;-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Claire 2013-04-02 18:52
Vopršal byl odejit z pracovního poměru na hodinu a ještě musel uhradit tučnou pokutu, zejména za to, že pan ředitel ze sebe musel udělat před návštěvníky blbce (většího, než obvykle). ;-) :lol:
Díky za komentík.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Sitara 2013-04-02 17:32
Skvělá kapitola!!! :lol: Ta žádost o autogram mě úplně rozmetala :D :lol:
Díky Claire :heart:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Claire 2013-04-02 18:55
Díky za pochvalu. :heart:
Ty znáš Wixii coby autorku? Malinko jsem si ji bez dovolení vypůjčila coby obdivovatelku pana R. a navíc prokazatelně místní obyvatelku. ;-) :lol:
Nebo jsi snad mínila akci holé bříško a Mr. Feltona? :-*
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Sitara 2013-04-03 12:24
Četla jsem Pohádku o tom, jak se wixie setkala s panem R. :lol: A smála jsem se u toho a poskakovala jsem očekáváním na židli a na konci jsem cítila obdiv a měla jsem husí kůži :lol: Prostě paráda :heart:
To mi pověz, o tom holém bříšku... co to je???
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Claire 2013-04-03 12:29
Promiň, promiň, promiň... to je tak, když má autor teprve rozepsáno a podlehne klamavé iluzi, že zmiňovaná pasáž byla součástí již zveřejněné kapitoly - pak mu ujede nechtěný spoilering... :lol:
Akce holé bříško se bude nacházet v poslední kapitolce tohoto Velikovánočního povídání, tak ještě chvilku trpělivosti. ;-) Dneska ji hodlám dopsat, ovšem kdy ji Pat zveřejní, to neodhadnu... :-*
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Sitara 2013-04-03 12:40
Jo tak to jo ;-) No, každopádně jsi tímhle spoilerem vzbudila moji zvědavost, takže se budu na tu "akci" těšit ;-) :lol:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Pat. 2013-04-03 16:35
Jůůůů, Harry u McDonalda (ten je hned přes ulici:-) a pan Rickman:-) Nákupčí pro celé Bradavice? No, asi by to zajistili lépe než celý učitelský sbor pod Severusovou taktovkou:-)
Moc se bavím a úplně tam ty kulisy a sekuriťáky a všechny dokola vidím. I Vixen:-)
Madam Claire de Molay, mohu poprosit o váš autogram?
Děkuji moc za další kapitolku!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Claire 2013-04-10 09:22
Zlatíčko, ty moc dobře víš, že jsem v životě nebyla v AFIcentru, ba dokonce ani v Pardubicích - no fakt - všechno je tudíž pouhopouhá představivost - ale jestli se tak moc shoduje s reálem, tak to je na pováženou. :-* Možná bych se měla vrhnout na zkoumání předků, jestli bych někde nenašla spřízněnost se Sybillou... :-?
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Mája 2013-04-06 16:02
Helemese, jedna kapitolka unikla mé pozornosti :roll: Alana bych taky ráda potkala :-) Ale asi bych si netroufla žádat o autogram :D A teď už honem pospíchám na pokráčko :D
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Claire 2013-04-10 09:19
Vrhnout se na hvězdu světového formátu v momentě, kdy si, dejme tomu, kupuje kartáček na zuby nebo žiletky, to asi vyžaduje jistou dávku "oprsklosti" - a pokud ji v sobě člověk nemá, tak si o autogramu může nechat leda tak zdát... nebo si o tom napsat vlastní příběh, kde se mu zadaří získání snadno... :D
Díky za komentík. :-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Vendi_Kačka 2013-04-10 08:39
Brumla má vždycky v zásobě nějaký ten super nápad, studenty to baví, profesoři tiše trpí:)
Pravděpodobnost? Kdyby jen Severus tušil :D
Mudlovští výrostci mě pobavili už poněkolikáté :D jejich reakce je prostě úžasná!
A už mám zase chuť na Twister :D
For Wixie :D:D musím jí poslat odkaz - tohle se jí bude líbit :)))
Nějaký pan Rickman? :lol: to není jen NĚJAKÝ... to je PAN... muž s velkým... M :oops: :lol:
A pan ředitel správně zachoval chladnou hlavu po předchozích zkušenostech... bylo mi ctí opět se státi betou... díky Claire
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Claire 2013-04-10 09:25
I mně bylo ctí, jen si nějak nejsem jista, zda bud Wixie tak nadšena, jak předpokládáš :-*
Moc děkuji za obětavé betičkování, a pokud ses přitom i bavila, tak mne to velice těší. :-) :heart:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Vendi_Kačka 2013-04-10 09:38
Cituji Wixie:

v šuplíku Angelinu Jolie :lol: moje minirolička parádní ;-)
jinak slash nemusím, ale tohle pobavilo :D

Víc asi netřeba dodávati :)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Claire 2013-04-10 09:56
Uff, docela mi odlehlo. ;-) :lol:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Lachim 2013-05-05 15:48
Nádhera.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
   

Statistiky

Návštěvníci
1640
Články
1295
Odkazy
34
Počet zobrazených článků
3451084
   

Toplist

TOPlist

   
   

Patolozka.drabbles.cz

patolozka.drabbles.cz

 

   

Všechna práva vyhrazena Patoložce. Stránky vznikly v roce 2012. Kontakt: patolozka86(at)gmail.com