Aktuálně probíhá přesun stránek na novou doménu.Pat.

 

 

   

Přihlášení  

      

    | 
   

Online uživatelé  

Žádné
   

Prohlášení  

Na těchto stránkách najdete příběhy z různých fandomů, práva na neoriginální postavy jsou vyhrazena jejich autorům, práva na ostatní postavy náleží autorům děl.

Uveřejněné povídky dominantně popisují příběhy mezi postavami stejného pohlaví, uvědomte si to, prosím, než se začtete. Byli jste varováni.

 

   

Změna orientace? Ale no to snad…

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 
Podrobnosti

NO 

Změna orientace? Ale no to snad…

Autorka: Claire

Postavy v tomto příběhu jsou majetkem JKR, autorky ságy Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladů různých jmen, názvů a míst patří pánům Medkům, kteří tuto ságu přeložili do češtiny a paní Petrikovičové a paní Kralovičové, které ji přeložily do slovenštiny. Autorská práva k povídce vlastní Claire, která napsala tuto fanfiction. Tato povídka nebyla napsaná za účelem zisku.

 

 

 

ooOoo

 

 

 

„Už se nemůžu dočkat, až budeme z toho lesa konečně venku,“ stěžoval si Harry.

 

„Ale my už nejsme v lese, tohle je zahrada,“ upřesnil sametový hlas nevraživě. „I když by se možná hodilo spíše říci Arboretum.“

 

„Cóóó?“ protáhl nevěřícně Harry a za chvilkovou nepozornost zaplatil vřelým objetím dvou vzrostlých tújí.

 

„Ozdobná zahrada, kde jsou zastoupeny nejrůznější dřeviny. Takže bys možná mezi těmi tújemi mohl zůstat,“ konstatoval pobaveně Severus. „Každý není jako Molly Weasleyová, aby musel mít všude nasázenou mrkev a růžičkovou kapustu.“

 

„Nechápu, proč jsme tady zase v noci a potmě, když minule se to dopoledne tak skvěle osvědčilo,“ protestoval Harry a vzpomněl si na mimoděčný bonus v podobě plyšáka, kterého ovšem před Severusem pečlivě ukrýval.

 

„Protože tihle mudlové pracují doma, nikam neodcházejí… Jedině večer za zábavou, jako třeba teď.“

 

„A to víš jistě?“

 

„Pro Merlinovu spásu, Harry, v domě je absolutní tma. Kdyby tam někdo byl, patrně by si rozsvítil.“

 

„No, to nejspíš ano,“ souhlasil váhavě Harry, „ale stejně se mi to nějak nechce líbit.“

 

„Můžeš zůstat venku a hlídat, jestli tě to uklidní,“ navrhl Severus popuzeně a opovržlivě ohrnul rty.

 

„Kdyby se někdo blížil, znehybníš ho a upozorníš mne. Těch řečí už bylo dost, jdu dovnitř,“ uzavřel rázně debatu lektvarista. Snad, že se něco z Harryho nejistých pocitů přeneslo i na něj, možná, že kvůli rozlehlosti domu se tentokrát rozhodl postupovat odshora. Hned v první místnosti utrpěl ošklivý šok, když světlo z jeho hůlky odhalilo plné zdi fotografií muže, jenž mu byl velmi podobný a také polštářky navršené na velké posteli – ó Morgano, ty to vidíš, ty to vidíš a nic s tím neděláš - polštářky s jeho vlastní tváří. Po schodech seběhl, jako kdyby mu za patami hořelo. Místnosti v přízemí vypadaly mnohem bezpečněji, žádné provokativní fotografie ani jiné, jeho duševnímu zdraví nebezpečné, předměty. Na třetí pokus se trefil na místnost, v níž byl i velký počítač. Za těch posledních pár návštěv se z něj stal IT specialista. Zručně zapnul počítač, umístil flashku a bleskově vyhledal inkriminované soubory.

 

Zatímco čekal, dovolil svým očím zabloudit k oknu a z okna na zahradu, kde vedle dřevěné pergoly viděl siluetu postávajícího Harryho. Harry, ty bláznivý impulzivní Nebelvíre, cožpak musíš brát všechno tak smrtelně vážně? Všechno je to vlastně jen moje vina, pomyslel si Severus chmurně. Celá tahle nemožná situace, zeď mlčení a nepochopení, co mezi nimi každým dnem, každou hodinou narůstá. Harry ve své naivitě nepochopil, že ty příběhy nezobrazují realitu, že jsou jen fantasií několika bláznivých autorek, co by udělaly mnohem lépe, kdyby dělaly něco zcela jiného, než ve svém volném čase dělají. Severusovou nespornou vinou ovšem zůstává, že dovolil vybublat napovrch svým majetnickým pudům v podobě neuvážených slov, těch se chytil Harry a neštěstí bylo na světě.

 

Severus se násilím vytrhl ze svých myšlenek a právě včas. Text na monitoru hlásal Stahování dokončeno. Zběžně ještě nahlédl do textu jedné kapitoly a strnul děsem.

 

Toto ovšem nesmí Harry nikdy vidět. Nedovedu si představit, jak by zareagoval, když kvůli vymyšleným techtlím mechtlím s Regulusem… Ženská a se mnou… No fuj! Alespoň mi nenacpala do postele a do života tu otravnou komandující šprtku. Za to bych jí měl nejspíš projevit hlubokou vděčnost… Myšlenky jeho hlavou jen letěly. Vypnul počítač a flashku ukryl do nejhlubších hlubin svého hábitu, pevně odhodlán předstírat, že v celém domě nenašel jeden jediný kousek výpočetní techniky. A znovu se jeho myšlenky stočily k mladíkovi se smaragdovýma očima.

 

Merline, tak zoufale mi schází… Jestliže jedinou cenou, kterou musím zaplatit za to, aby vše bylo jako dřív, je moje omluva, poruším třeba stokrát tu prokletou zásadu, že Severus Snape se nikdy neomlouvá. Jen kdyby se tak vyskytla nějaká příležitost, abych mohl být těsně u něj…

 

Severus nestihl domyslet. Oblohu proťal obrovský blesk, zasáhl jeden ze vzrostlých stromů a ten při svém pádu zdemoloval část pergoly. Jen koutkem oka Severus zavnímal, jak Harry prudce uskočil z dosahu létajících kusů dřeva… jen aby hlavou narazil do kovové stěny zahradního bazénu a svezl se k zemi. Dostat se k bezvládnému tělu bylo pro Severuse otázkou mžiknutí oka, přemístění k Bradavicím netrvalo o mnoho déle. V bezpečí sklepních komnat uložil Harryho na postel, přeměnil promočený oděv na suché pyžamo a letaxem přivolal Poppy Pomfreyovou.

 

 

 

Hlavou mu zničujícně hučela dávná slova Albuse Brumbála: „Severusi, chlapče, dávej si dobrý pozor na to, co si v životě přeješ. Mohlo by se snadno stát, že se ti to vyplní.“ A on si přál záminku pro těsnou blízkost… Salazare, takhle to přece nemyslel. Nechtěl, aby se stalo zrovna toto…

 

„Bude v pořádku, Severusi,“ ubezpečil ho klidný hlas Poppy. „Pan Potter měl vždycky mimořádně tvrdou hlavu,“ usmála se lékouzelnice povzbudivě. „Nech ho prospat a uvidíš,“ s těmito slovy se Poppy odletaxovala zpátky na ošetřovnu. Severus si přitáhl k posteli křeslo, usadil se do něj a sevřel do dlaní Harryho chladnou ruku.

 

Komentáře   

 
0 # Lady Corten 2012-09-02 08:45
Poučení pro příště, opravdu si dávejme pozor na to, co si přejem. děkuji za další dílek. :-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Claire 2012-09-02 14:21
Jo,jo, ten potměšilý stařík měl zase jednou pravdu, i když nejspíš moudro zapůjčil od jakéhosi klasika. :lol:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Mája 2012-09-02 09:22
Severus nesnáší Snamione? Škoda, mě se docela zamlouvá (občas). Vždycky jsem ho považovala spíš za bisexuála. Miloval Lily a pak jsme mu přisoudily Harryho. I když já s ním počítám i jako s heterosexuálem. Ale dobře, s Hermionou ho tedy dohromady nedám, když nechce... :D
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Claire 2012-09-02 14:20
Májo, do žen a do melounů nevidíš. U Severuse Snapea nejen, že nevidíš, ale nedá se ani odhadovat - jeho nitrobrana je excelentní. Musíme tedy věřit tomu, co říká...ale to neznamená, že to za nějaký ten čásek nemůže být všechno jinak. :lol:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Vendi_Kačka 2012-09-03 15:48
Trošku se obávám, že moje schody, vzhledem k jejich strmosti, by v takovém kvaltu sjel po zadku :D ale já těch obrázků nemám tolik, vlastně jen dva :D a ty polštářky jsou jen 4 :D ale jinak - parádní :D
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Claire 2012-09-03 16:01
Tovíš, Merlinví, co vlastně viděl v tom umrlčím světle z jedné hůlky, si to trochu nafouk a zazmatkoval. Ale v žádném případě - strmost nerozhoduje - by Severus Snape nesjížděl schody po zadní části těla. To je absurdní představa. :lol:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Vendi_Kačka 2012-09-03 16:02
ne - to je právě představa hodná mého momentálního škodolibě-morbi dního rozpoložení :D 8)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
   

Statistiky

Návštěvníci
1606
Články
1295
Odkazy
34
Počet zobrazených článků
3304145
   

Toplist

TOPlist

   
   

Patolozka.drabbles.cz

patolozka.drabbles.cz

 

   

Všechna práva vyhrazena Patoložce. Stránky vznikly v roce 2012. Kontakt: patolozka86(at)gmail.com